Turecko je ve válce, bojuje samo se sebou, varuje odborník

Podle Cagaptaye je Turecko natolik polarizované silnou osobností jeho prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že místo toho, aby se tázalo, proč se teroristické útoky dějí a jak jim zabránit, se pro a proti Erdoganovské bloky obviňují navzájem. Cagaptay vnímá Erdogana jako jednoho z hlavních viníků této polarizace, protože to je jeho politické strategie. Erdogan ke svému zvolení využil platformu pravicového populismu, na jehož základě ostře kritizuje své odpůrce.

Objektem Erdoganovi nelibosti jsou liberálové, sociální demokraté, Alevité (kteří jsou liberální muslimové), sekularisté a Kurdové. Společně tyto skupiny tvoří více než polovinu populace Turecka. Za Erdoganem stojí ta zbylá půlka, sestávající z tureckých nacionalistů, konzervativců a islamistů.

Tyto dvě poloviny Turecka nedokáží najít společný bod k dialogu. Příznivci Erdogana, kteří jsou mu neobyčejně věrní - i díky ekonomickému vzestupu Turecka, ke kterému došlo za jeho vlády - jej považují za takřka neomylného. Na druhou stranu jej jeho odpůrci naprosto nesnáší a myslí si, že nemůže nikdy udělat něco dobrého. Bloky příznivců a odpůrců se formují v diskuzi, ke které dochází po jakémkoliv teroristickém útoku. Pokud je jeho strůjcem IS, odpůrci Erdogana mu dávají za vinu, že je nechrání. Pokud za útokem stojí Kurdská strana pracujících (PKK), příznivci prezidenta viní opozici, a tak pokračuje neplodný a bludný kruh vzájemných urážek až do dalšího útoku, vykresluje Cagaptay stav turecké diskuze.

Islamistická kampaň proti novoročním oslavám se naplnila nejhorším možným způsobem

Masakr v Reinu, jednom z nejznámějších istanbulských nočních klubů, symbolizuje především jednu linii z těch, které rozdělují tureckou společnost – a to spor mezi sekulární a zbožnou částí společnosti, soudí New York Times. Polarizační figura Erdogana, který se snaží o omezení prodeje alkoholu a rozšíření náboženské vzdělání, tuto dlouhodobou a hlubokou trhlinu ještě více rozšířila.

Ze strany tureckých islamistů zaznívala ostrá kritika novoročních oslav. Páteční kázání připravené s vládním náboženským zplnomocněním prohlásilo novoroční slavnosti za náležející k „jiným kulturám a světům." Kázání varuje věřící před tím, aby se zapomněli ve víru oslav a chovali se nepřístojně.

Podle profesora Howarda Eissenstata, odborníka na Turecko ze St. Lawrence University, není těžké vidět souvislost mezi oficiální tureckou proti-novoroční kampaní a útokem v klubu. „Rétorika má následky," napsal na svém Twitterovém účtu. Emreh Eytan Can, investiční bankéř z Istanbulu, který pravidelně navštěvuje klub Reina (nicméně na Silvestra tam nebyl), se též domnívá, že klub se stal cílem kvůli jeho sekulárnímu charakteru. „ Je to místo, kde lidé mají volně vlasy a pijí, což není v souladu s islámem."

Co se dosud ví o útoku

Zatím neznámý střelec, který by podle tureckých médií mohl být Uzbek nebo Kyrgyz, zabil v noci ze soboty na neděli v klubu Reina v evropské části největšího tureckého města 39 účastníků novoročních oslav. Turecké úřady zatím identifikovaly 38 obětí. Zpravodajský server listu Hürriyet oznámil, že turecké úřady v souvislosti s atentátem zadržely už osm osob. Z čeho je policie podezřívá, zatím není jasné.

Témata:  Turecko,  Recep Tayyip Erdogan