reklama

Jubory nejprve pracoval pro pan-arabské noviny Al-Quds al-Arabi, ve kterých zaznamenával každodenní zločiny IS. Poté začal svoji práci prodávat BBC News. Účtoval si mezi 200 až 500 dolary za natočené scény z Mosulu a 50 dolary za písemnou zprávu. Foreign Policy řekl, že nepracoval pro hmotný zisk, pouze potřeboval peníze na uživení se.

Jako jiné totalitní státy, i IS touží kontrolovat všechny oblasti života. A jako jiné totalitní státy, i IS především touží po absolutní kontrole zpravodajství. V roce 2015 teroristická skupina spustila kampaň proti žurnalistům a z Jubary se stal hledaný muž. Jubory byl na útěku, přecházeje z jednoho sousedství do druhého, aby se vyhnul zajetí. IS se svou obávanou sítí agentů zpravodajských služeb a donucovacích orgánů mu však byl na stopě a později se smyčka konečně utáhla.

19.10. 2016, když byl na jihu od Mosulu a cestoval bez jakékoliv identifikace, ho místní sympatizant IS nahlásil. Jubory byl zatčen, obviněn z práce pro „zahraniční nevěřící kanály," a převeden do provizorního vězení ve městě Hamam al-Alil. IS jej držel v dvoupatrovém domě. Nenápadné umístnění, komentuje místo jeho zatčení Jubory, zřejmě proto, aby IS zabránil jeho objevení drony nebo letadly Američany vedené koalice.

Hrůzy vězení

Jeho spoluvězni zahrnovali jak teenagery i 70leté muže. Jubory byl na cele s mužem obviněným ze špionáže pro USA a irácké síly, který byl vlivem mučení tak slabý, že mu musel Jubory pomáhat jíst a pít vodu. Podle Juboryho svědectví stráže používali na vězně elektrické kabely. Jubory říká, že byl strážci pověšen vzhůru nohama na jedné noze a bičován, zatímco se strážci snažili z něj vymámit doznání.

Po deseti dnech byl Jubory poslán před soudce IS. Nebyl to žádný opravdový soudní proces, spíše pouhý verdikt, vyjádřitelný jedním slovem: Smrt. Přesto jej jeho věznitelé nepřestávali mučit. Jednou jej oblečeného ve vězeňské kombinéze postavili před kameru, jako by chtěli natočit jeho popravu. Dali mu nůž ke krku, aby se na poslední chvíli zastavili a řekli, že jej zabijí až zítra. Jindy stříleli z pistole u jeho hlavy. Podle Juboryho jsou členové IS sadističtí a milují, když jejich oběti jsou klidné a tiché před tím, než je zabijí.

Protože IS byl v Mosulu zatlačován zpět, začali Juboryho věznitelé popravovat jeho spoluvězně. Nezávislé zprávy potvrzují tyto bezcitné praktiky. Když irácké síly osvobodily Hamam al-Alil na začátku listopadu, reportéři našli masové hroby obsahující těla nejméně sta lidí.

Ofenzíva proti IS poskytla Juborymu příležitost k útěku. Věděl, že počet dozorců ve věznici se snížil pouze na tři nebo čtyři v noci, protože se báli být terčem náletů. Věděl také, že koupelna v přízemí má vzduchový ventilátor - potenciální průchod k vnějšímu světu. Když byl přesunut do přízemí poté, co bylo popraveno několik dalších vězňů, chopil se příležitosti. „Cítil jsem, že to je ono, že musím utéct. Když zůstanu, určitě umřu. Tak jsem se zeptal jednoho z Daesh (arabský akronym pro IS) lidí, jestli můžu použít koupelnu, a když jsem viděl, že otvor je vhodný pro únik... se mi podařilo dostat ven.

Únik! Ale co dál?

Juboryho muka ještě neskončila - boj zuřil na jihu, takže bylo nemožné, aby opustil IS kontrolované území z tohoto směru. Namísto toho překročil řeku Tigris a vydal se zpátky do Mosulu, kde pobýval během tří týdnů u svých přátel. Koupil si kalhoty, které končily v polovině lýtek, dlouhou košili a tradiční arabskou pokrývku hlavy – oděv, který nosí bojovníci IS v celém městě. Takto oblečen, byl schopen překročit linii fronty jihovýchodně od Mosulu a přejít na území kontrolovaném iráckými silami.

Jubory ví, že měl mimořádné štěstí, že je naživu a nechce jej znovu pokoušet. Už nepodává zprávy a bojí se vrátit do Mosulu. Má strach o své přátele a kolegy, o kterých nic neví a kteří mohou být mrtví nebo ve spárech IS. Dokonce i kdyby byl IS vyhnán z města, násilí v něm přetrvá po dlouhá léta, říká a dodává, že má strach z perzekuce ze strany šíitských milicí. „ Kvůli této práci je můj život ve velkém nebezpečí. Takže i když mám pro ni vášeň, nemyslím si, že chci pokračovat."