Tragický osud muslimských Rohingů v Barmě: Snímek batolete utonulého v bahně dojímá celý svět

Zahraniční média snímek přirovnávají k obrázku utonulého syrského chlapce Ajlana Kurdího pořízeného v roce 2015 na turecké pláži.

Tělo malého Muhammada bylo vyplaveno na břeh, když se potopila loď, na níž se jeho rodina pokoušela překonat řeku Naf. Uvedl to Muhammadův otec Zafor Alam, který se na cestu do Bangladéše vydal dřív než zbytek rodiny a přežil. Matka a dvě děti zemřely. Podle Alama rodina uprchnout musela, jinak by ji čekala smrt z rukou barmských vojáků.

"V naší vesnici nás ostřelovali z vrtulníků, barmští vojáci na nás pálili ze svých zbraní. Mé prarodiče upálili. Armáda vypálila celou naši vesnici. Nic nezbylo," řekl Alam televizi CNN. "Když vidím tu fotografii, raději bych zemřel. Nenacházím už smysl života," prohlásil.

Mezinárodní organizace pro lidská práva - jako je Amnesty International (AI), Human Rights Watch (HRW) a další - v uplynulých měsících obvinily barmské vojáky ze systematického vyvražďování, znásilňování a mučení rohingských civilistů a likvidace celých rohingských vesnic v Arakanském státě. Podle organizací na ochranu lidských práv lze tyto násilnosti označit za genocidu.

Barmská armáda zahájila v Arakanském státě operaci proti povstalcům poté, co neznámí útočníci přepadli v říjnu policejní stanoviště u hranice s Bangladéšem a zabili nejméně devět policistů. Od té doby při násilnostech zahynulo nejméně 86 lidí a odhadem 34.000 dalších uprchlo přes hranici do Bangladéše.

Rohingové jsou v Barmě často označováni za Bengálce. Barmské úřady je považují za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády. Příslušníkům zhruba milionové menšiny barmské úřady proto odmítají udělit občanství a neuznávají je jako etnikum. Oboustranné násilnosti si v Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí.

Témata:  Barma,  muslimové