Rusko musí konečně pochopit jednu věc, vzkazuje generál

Hertling své vyprávění začíná v roce 1975, kdy byla na vrcholu studená válka. „Byl jsem nový tankový poručík, který začíná svou kariéru tříletým působením v americké armádě v Evropě. Na kontinentu působilo 250.000 amerických vojáků. Naším úkolem, bylo hlídkovat u hraničních plotů mezi západním Německem a zeměmi Varšavské smlouvy a bránit Evropu před sovětskou agresí,“ píše někdejší voják pro CNN.

Jak poukazuje, dnes už Sovětský svaz neexistuje a USA mají v Evropě jen asi 10 trvale přítomných jednotek. „Přesto jejich poslání bránit proti agresi zůstává prioritou - jak jasně ukazuje tento víkend, kdy přišel první rotující americký sbor do Polska. Není to něco, co by bylo naplánováno nedávno. V podstatě je to finální akt masivní a dekádu trvající transformace americké vojenské přítomnosti v Evropě. Zda bude nebo nebude Trumpova administrativa podporovat v podpoře pokračující rotace jako protipólu k expanzivnímu přístupu Vladimira Putina – to je klíčová otázka. Dokonce i teď, když první brigáda začala své devítiměsíční turné ve východní Evropě,“ píše generál.

Hertling také vzpomíná, jak během jeho druhého turnusu v Evropě na podzim roku 1989 padla Berlínská zeď a jak začali lidé volně cestovat na východ i západ. „Různé země se začaly odpoutávat od Sovětského svazu,“ vysvětluje. „Brzy jsme byli bez oficiálního poslání... a Washington vydal příkaz k zapojení sil v důsledku mírových dividend spojených s vítězstvím ve studené válce. Kdyby nebylo invaze Saddáma Husajna do Kuvajtu v roce 1990, snížení sil v Evropě a s tím spojený návrat sil do Spojených států by byl realizován mnohem dříve,“ uvádí.

Dodává však, že i s tímto zpožděním způsobeným válkou v Iráku, klesala přítomnost amerických vojáků z asi čtvrt milionu na 90 tisíc do konce roku 1998. Nakonec zůstaly jen dvě divize, tedy asi 20 tisíc vojáků. „V roce 2001 jsem byl přidělen do Pentagonu. Pak do budovy narazilo letadlo. Byli jsme na začátku něčeho, o čem jsme ani nevěděli, že bude trvat tak dlouho. Ale zatímco byly americké síly nasazeny v Afghánistánu, pár měsíců krátce před americkou invazí do Iráku, ministr obrany Donald Rumsfeld vydal rozkaz zahájit redukci sil v Evropě,“ vzpomíná.

Výsledkem bylo to, že na kontinentu zůstalo asi 24 tisíc vojáků. Někteří z nich se podíleli na výcviku vojáků jiných armád, především těch východoevropských. Přesto se větší pozornost armády soustředila právě na Střední východ. Uprostřed toho všeho však začali agenti rozvědky varovat na rostoucí teroristickou hrozbu v Evropě a na politicky nezodpovědné jednání ruského vůdce Vladimira Putina.

„Ruský avanturismus na Ukrajině, Putinova hrozba směrem k Pobaltí a Polsku a zvyšující se informovanost ministerstva obrany a Kongresu si vyžádaly zvýšenou přítomnost amerických sil v Evropě a všechno se všechno změnilo,“ píše někdejší voják. I proto podle něj přijely americké jednotky do Polska.

„Nyní jsou součástí akce s názvem European Reassurance Initiative, vojáci mají v plánu trénovat s armádami z Rumunska, Bulharska, Maďarska, Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska v průběhu jejich devítiměsíční nasazení. Fyzická přítomnost této malé síly je vítána všemi zeměmi NATO, neboť je ujišťuje o pokračující americké podpoře aliance. Jeden voják mi jednou řekl, „když jsou tanky na zemi, Amerika to míní vážně“. Doufejme, že Rusko pochopí tento malý bojový tým z Colorada jako závazek ideálu, který v Evropě existuje více než 70 let,“ dodává Hertling.

Témata:  U.S. ARMY,  Ruská armáda,  Rusko