Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Končící prezident USA to pořádně schytal: Neexistuje silný Putin, jen slabý Obama

Barack Obama se setkal s Vladimirem Putinem v OSN
Barack Obama se setkal s Vladimirem Putinem v OSN
Foto: unmultimedia.org

Praha – Druhé funkční období demokrata Baracka Obamy se chýlí ke konci. Bude svět hodnotit Obamovo období jako úspěšné? Mediální konzultant Brady Clough se domnívá, že ano, i když má jisté výhrady. Publicista Jefim Fištejn má mnohem kritičtější pohled.

Clough v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus připomněl, že Obama zdědil problémy po svých předchůdcích a že dělal, co mohl, aby stabilizoval americkou ekonomiku. I když je státní dluh vysoký, je dle něj potřeba se na věc dívat v souvislostech. Například hospodaření v automobilovém průmysly nebo bankovnictví se díky finančním injekcím vrátilo do zisků.

„Obama je, stejně jako byl Bush mladší, velitel Spojených států, nicméně i Kongres musí něco dělat. Je příliš jednoduché říct, že Obama zadlužil zemi, když celou dobu spolupracoval s republikánským kongresem, který má také svou zásluhu na dluzích,“ tvrdí mediální expert.

Přesto podle něj část Američanů ve volbách svým hlasem ukázala, že s vládou demokratů spokojena není. „Ačkoli od roku 2010 klesla nezaměstnanost, a podle čísel se lidé začali mít lépe, tak nižší a střední třídy to nepocítily. Ti, kteří se měli nejlépe byli akcionáři a bankéři na Wallstreet, které část obyvatel považovala za viníky celé krize. Myslím, že na obecní úrovni republikáni ve volbách vyhráli, protože lidi neměli hmatatelné důkazy, že se mají lépe,“ domnívá se Clough. 

„Nevím, jestli to považovat za nemoc našich tří posledních prezidentů, ale ti myslí si, že Rusům mohou důvěřovat,“ okomentoval pak vztahy Obamy k Rusko a jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Podle Fištejna se historie na Obamovo prezidentství bude dívat velmi negativně. „Veškeré ekonomické vymoženosti vyplatil neuvěřitelným dluhem. Dluh, který za sebou Obama nechává, je větší než dluhy všech amerických prezidentů za posledních čtvrt století,“ upozornil.

„Nikdo zatím nezjistil, jestli existuje nějaká "obanomika", tedy jestli má Obama vlastní ekonomický model. Pokračoval jen v tom, co začal Bush. Amerika stojí na dvoustrannosti, kdy se republikáni i demokraté dohodou na kompromisu, a ne na tom, že prezident něco prezidentským dekretem nařídí," tvrdí publicista, podle kterého Obama nic nového nevymyslel a pouze osm let dál tisknul peníze a nechával velmi nízký nebo dokonce záporný úrok.

Bush podle něj sanoval velké krachující podniky a Obama na něj navázal. „To byla silová politika na vnitřní scéně slabého prezidenta, který nedokázal získat hlasy svých protivníků,“ tvrdí Fištejn. 

Za negativní pokládá i mezinárodní dopady Obamovy vlády. Vztah Baracka Obamy k Rusku považuje novinář za záludný, připomněl známý záznam jejich rozhovoru z roku 2012. „Ten obletěl celý svět, kdy Obama v domnění, že mikrofony jsou vypnuty, pošeptal Putinovi toto: vyčkej času Vladimíre, když budu znovu zvolen, naše vztahy budou úplně jiné a lepší.“ 

Americký prezident tak podle něj Rusku velmi „pomáhal“. „Neexistuje silný Putin, ale existuje slabý Obama. Celá síla Putinova je jen proto, že je to člověk, který když vidí příležitost, tak do ní jde. A Obama mu poskytl desítky příležitostí,“ dodal Fištejn. 

Témata:  Barack Obama USA Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

3. dubna 2025 21:02

Další vydírání pod taktovkou USA? Raději infarkt, než Rubiových 5 % HDP na armádu

Šéf americké diplomacie Marco Rubio prohlásil, že členské státy NATO by měly na obranu vynakládat minimálně pět procent HDP. Další z řady nesmyslných návrhů administrativy prezidenta Donalda Trumpa – jako by nestačilo, že Evropu vydírá obchodní válkou, teď by jí ještě rád diktoval, kolik má utrácet za zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy

Izraelská armáda

Analýza

Katastrofální situace v Pásmu Gazy: Izrael už necílí jen na Hamás, ale i na zisk dalšího území

Izrael zásadně mění svůj přístup k situaci v Pásmu Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu oznámil novou vojenskou strategii, která počítá s postupným obsazováním částí palestinského území. Tento vývoj přichází v momentě, kdy světová pozornost slábne – částečně i kvůli šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, který ji přesměroval jinam. Vyhlášením nové obchodní války rozvířil mezinárodní agendu a odvedl zrak od humanitární katastrofy, která se v Gaze dál prohlubuje.