Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kyjev zastavil stavbu zdi proti Rusům, došly peníze

Boje o Debalceve, Ukrajina.
Boje o Debalceve, Ukrajina.
Foto: reprofoto Euronews

Kyjev - Ukrajina pro nedostatek financí zastavila stavbu zdi na hranici s Ruskem, k níž se rozhodla před dvěma roky kvůli konfliktu v Donbasu s proruskými separatisty. Součástí bariéry měly být strážní věže, monitorovací a signální zařízení i zákopy.

Projekt navržený v roce 2014 tehdejší vládou premiéra Arsenije Jaceňuka měl být realizován podél téměř 2000 kilometrů dlouhé hranice se znepřáteleným Ruskem. Kyjev tak chtěl zabránit posílání zbraní i vojáků z Ruska.

Koncem roku 2016 bylo už vybudováno 265 kilometrů protitankových příkopů, 41 kilometrů písečných pásů a 75 kilometrů oplocení.

"Neexistuje žádné financování tohoto projektu, proto nebude v Charkovské oblasti pokračovat," citovaly sdělovací prostředky dnešní sdělení charkovské gubernátorky Julije Svitlyčné. Podle jejího vyjádření budou pouze využívány již postavené objekty, včetně 31 základen pohraničních jednotek.

Témata:  Ukrajina Rusko Ukrajinská krize

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 15:28

Emotivní pocta Aničce Slováčkové: Český slavík uctil její památku

Jedinečným a emotivním okamžikem slavnostního předávání hudebních cen Český slavík 2025 ve Foru Karlín se stala dojemná vzpomínka na zesnulou zpěvačku Annu Julii Slováčkovou. Poctu její památce a tvorbě vzdal její bratr Felix Slováček mladší, bývalá kapela a nejbližší přátelé, mezi nimiž nechyběli Karolína Fišerová, Marta Jandová a Milan Peroutka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.