reklama

Peter Baker z internetové verze listu The New York Times ve své analýze rozebírá strategii a chování nového amerického prezidenta.

Trump sedí v noci u televize nebo sleduje sociální sítě a na twitterovém účtu okamžitě zveřejňuje své soudy ohledně toho, co vidí. Znevažuje rozhodnutí zpravodajských služeb a později popírá, že to udělal. Libuje si v konfliktu a v chaosu.

Trump je hvězda reality show posedlá hodnoceními výzkumných agentur, která do úřadu přijela v sedle robustního twitterového účtu. Zatímco během jeho kandidatury tento zvyk vyvolával diskuze a zděšení, nyní je Trump nejvyšším americkým velitelem, a jeho 140znaková prohlášení mají nedozírnou moc.

Trumpovi poradci tvrdí, že jeho horečný a impulzivní přístup přitahuje voliče, protože ukazuje, že je mužem činu. Ti, kdo si stěžují na jeho zaujetí ohledně fiktivního volebního podvodu nebo ohledně počtu návštěvníků jeho inaugurace, podle poradců jen hledají způsoby, jak podrýt Trumpovu legitimitu.

Podle programu Bílého domu měla být středa dnem věnovaným národní bezpečnosti. Prezident podepsal návrh, podle kterého by měla začít výstavba zdi na hranici s Mexikem. Vydal i další příkazy pro omezení přílivu uprchlíků z Blízkého východu. I tyto naplánované kroky vypadají spíše jako dílo někoho, kdo bezhlavě utíká vstříc zvuku samopalu.

Prohlášení ohledně Chicaga je ukázkovým příkladem Trumpovy politiky. Výhrůžka poslat národní bezpečnostní složky není z těch, co by se vypouštěly jen tak. Během řádění hurikánu Katrina strávil George W. Bush rozhodující dny soukromými debatami s poradci, zda by se měla federalizovat národní garda v Louisianě. Trump k takovému rozjímání nevidí důvod a chce se do záležitostí zapojit rovnou sám. Jak uvedl při své inaugurační řeči, "přichází čas jednat". Zda však jeho slova doprovodí i činy, zůstává méně než týden po jeho nástupu do úřadu nejasným.