Podvody při vyplácení podpor migrantům? Úřednice poukázala na nesrovnalosti a tvrdě na to doplatila

Zaměstnankyně byla podle televizní stanice NDR v rámci uprchlické krize zaměstnána ve městě Braunschweig, aby přijímala první registraci uchazečů o azyl. K jejím úkolům patřilo mimo jiné vystavování podkladů a vyplácení kapesného. Po nějaké době jí bylo nápadné, že mnozí uprchlíci byli opakovaně registrováni s různými identitami a tím pádem jim také byla opakovaně vyplácena podpora. Někteří z azylantů se objevili dvakrát, někteří ovšem třikrát, čtyřikrát či šestkrát.

Přijímací úřad chtěl případy evidentně zamaskovat

Zaměstnankyně to nahlásila svým představeným a chtěla případy ohlásit na policii. Ovšem následně zasáhl její nadřízený. "Vyzvali mě, abych v této věci nic nepodnikala a s nikým o tom nemluvila. Měla jsem údaje jednoduše zničit," řekla zaměstnankyně televizi NDR. S tím jsem ale nemohla žít, dodala. Nasnadě je podezření, že byla snaha tento podvod ututlat.

Zaměstnankyně se tedy vydala vlastní cestou a na začátku roku 2016 šla sama na policii. Ovšem když exekutiva na úřadu intervenovala a požadovala vydání aktů, vyvstaly značné problémy. Ve zprávě je doslova uvedeno: "Vedoucí mimořádné komise oznámil svému nadřízenému, že jsou problémy ohledně předání aktů“ .Teprve oklikou přes státní zastupitelství a vedení LAB byly spisy předány.

Azylové podvody byly evidentně možné v Německu po desetiletí

Mezitím se vyšetřování proti podvodníkům dostalo na plné obrátky. Zda z něho vyplynou disciplinární opatření proti zodpovědným osobám, zatím není jasné. Je ale jisté, že je v Německu po desetiletí podvod ohledně azylu možný, jelikož není žádný samostatný kontrolní systém. Odhlédneme-li od několika zaměstnanců LAB, zdá se, že by si toho nikdo nevšiml a ani by to nikoho nezajímalo. Oficiálně je to první velký případ tohoto typu.

Ministr vnitra: o zatajování není řeč

Dolnosaský ministr vnitra Boris Pistorius (SPD) ovšem na tiskové konferenci konané ve středu daný případ označil zmírňujícím způsobem jako "poruchu komunikace". Je "nepříjemné", že těchto 300 případů nebylo zpracováno rychleji. Tyto případy se staly za "výjimečné situace", kdy do země přišlo mnoho uprchlíků. Na výpovědi ze strany LAB pro policii je ovšem "jednoznačně patrné, že o zamlčování nemůže být řeč". LAB popřela nařčení z vědomého zatajování. 

Zaměstnankyně mezitím přišla o svoji práci. Hned poté, co šla na policii, byla propuštěna, přestože její smlouva na dobu určitou v té době ještě nevypršela. LAB vysvětlila předčasné propuštění tím, že zaměstnankyně jednala mimo toho, co má v popisu práce. "Toto pracovněprávní opatření vnímám jako nešťastné." uvedl ministr vnitra Pistorius.

Policie: "odvážné chování zaměstnankyně"

Exekutiva označila chování zaměstnankyně jako odvážné. Bez ní by se "k tomu policie nikdy nedostala". "Co se děje za zdmi LAB, vůbec nevíme a nemáme k tomu žádný přístup," řekl Ulf Küch, kriminální ředitel policie Braunschweig.

Rakousko objevilo 45. 000 případů azylových podvodů

V Rakousku nejsou naproti tomu podobné případy azylových podvodů, které jdou na konto daňových poplatníků, ničím novým. Mezi rokem 2007 a létem 2016 bylo odhaleno 45.000 případů. Byl tak objeven problém v každém druhém z 90.000 kontrolovaných případů. Celková škoda je odhadována na více než 100 milionů EUR.

Témata:  Německo,  uprchlíci,  Rakousko