Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kongres nakope Rusku prdel, spustil americký senátor

USA
USA
Foto: Pixabay

Mnichov - Vlivný republikánský senátor Lindsey Graham si na bezpečnostní konferenci v Mnichově pustil pusu na špacír. Chce trest pro Rusko za údajné hackerské útoky během prezidentské kampaně v USA.

"Mému příteli panu Lavrovovi: Doufám, že pocítíte důsledky," řekl Graham směrem k ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi. "Rok 2017 bude rokem, kdy Kongres nakope Rusku prdel," prohlásil americký senátor.

Administrativa exprezidenta Baracka Obamy z hackerských útoků otevřeně obvinila Rusko, Moskva ale veškerá nařčení odmítla. Graham řekl, že chce v Kongresu představit společný návrh demokratů a republikánů k novým protiruským sankcím.

"Můj cíl je dostat to na Trumpův stůl. Doufám, že vezme za svou myšlenku, že jako vůdce svobodného světa by s námi na potrestání Ruska měl spolupracovat," uvedl Graham. Dodal, že má největší obavy z toho, že Trump dosud nikdy před kamerou neprohlásil, že Rusové budou muset za zásahy do voleb zaplatit.

Tvrdým kritikem prezidenta Trumpa je také Grahamův stranický kolega ze Senátu John McCain. Ten se v Mnichově v rozhovoru se stanicí NBC News postavil za média, která Trump dlouhodobě kritizuje. Omezení svobody tisku je podle McCaina cesta, jak diktátoři začínají.

"Nesnáším tisk. A vás obzvlášť nesnáším," řekl McCain v rozhovoru v dnešním vydání pořadu Meet the Press. "Faktem ale zůstává, že vás potřebujeme. Potřebujeme svobodný tisk. Musíme ho mít. Je to nezbytné," řekl s tím, že demokracie se bez svobody médií nemůže obejít.

Témata:  Sergej Lavrov USA

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.