Poprask v Belgii: Teroristé nejsou hrozbou? Cely pro radikály zejí prázdnotou

V belgických věznicích se nachází speciální cely, které jsou odděleny od ostatních a slouží primárně k deradikalizaci vězňů, kteří jsou odsouzeni za terorismus. Přesto se do nich podívá jen málokterý terorista, většina z nich má totiž nastavený běžný vězeňský režim.

Upozornili na to pobouření novináři z deníku De Tijd, kteří napsali, že si teroristé odpykávají tresty odnětí svobody mezi běžnými vězni, i když má stát k dispozici speciální cely právě pro tento typ odsouzených.

Podle ministerstva spravedlnosti ale není třeba všechny radikály deradikalizovat. Vyplývá to ze strohé odpovědi, kterou resort zveřejnil v reakci na článek výše zmíněného deníku.

"Není cílem, aby každý vězeň, který jeví znaky extremistické ideologie, skončil v deradikalizační cele," uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Co přesně je tedy cílem a k čemu takové cely potom slouží zůstává nezodpovězenou otázkou.

Místa je dost, úřadům se ale nechce

O zaplnění těchto vězeňských prostor by přitom nebyla nouze. V současnosti je v belgických věznicích 163 lidí odsouzených za zločiny související s terorismem, jen 23 z nich si ale odpykává trest ve zvláštních částech věznic vyhrazených pro radikály.

Reakce resortu pobouřila další média, která varují před nepochopitelným krokem ministerstva spravedlnosti. Deník La Derniere Heure například uvedl, že zločinci, kteří by mohli zradikalizovat ostatní vězně, by měli být umísťování do těchto cel automaticky.

Belgický resort spravedlnosti se ale obhajuje dál a tvrdí, že je v kontaktu s vězeňskou stráží a jednotlivé případy posuzuje individuálně. Odsouzené poté, v závislosti na riziku šíření radikálních myšlenek, umísťuje do běžných cel, oddělených částí věznic nebo do speciálních cel na předcházení radikalizace. Tak ale činí pouze "pokud je riziko reálné, nebo se pokoušeli radikalizovat spoluvězně."

Radikálové se tvoří ve vězení

Podle expertů ale právě ve vězení dochází velmi často k radikalizaci lidí a konvertování na muslimskou víru. To je například podle odbornice na islám Corinne Torrekensové rizikem pro celou belgickou společnost. Expertka to uvedla ve své nedávné řeči před parlamentní komisí vyšetřující loňské teroristické útoky v Bruselu.

"Několik lidí, kteří mají blízko ke skupinám Sharia4belgium a Resto du Tawhid, se v nejbližších měsících dostane po odpykání trestu na svobodu a nejsem si jistá preventivními opatřeními, které mohly být použity," uvedla podle agentury Belga dále Torrekensová.

Odbornice působící na Svobodné univerzitě v Bruselu (ULB) tvrdí, že právě ve věznicích často dochází k radikalizaci muslimů a za nejnáchylnější skupinu považuje potomky imigrantů třetí generace, kteří často odmítají systém, ve kterém vyrůstali.

Torrekensová proto navrhla několik kroků, které by radikalizaci vězňů mohly zabránit. Pomoci by mohlo například speciální školení pro vězeňské strážce, kteří by se lépe orientovali v chování vězňů a dokázali by náznaky postupné radikalizace rozpoznat.

Témata:  Belgie,  terorismus,  věznice