reklama

Ve hře je stabilita režimu

USA vyslaly do Jihočínského moře sestavu válečných lodí, přičemž hovoří o pouhé rutinní hlídce. Washington tento krok oznámil jen dva dny poté, co Čína zakončila podobné cvičení ve vodách, které si sama nárokuje. Americká plavidla se přitom mají pohybovat v blízkosti sporných ostrovů, což dále zvyšuje napětí v oblasti s dlouhou historií námořních střetů a územních sporů.

"Amerika se vždy hrdě prezentovala jako asijsko-tichomořská mocnost," odpovídá Leung na otázku, jaké mají Spojené státy strategické zájmy v Jihočínském moři. S daným americkým výkladem v zásadě souhlasí a odkazuje na dominanci USA ve vojenské oblasti a dlouhodobé aktivity amerického byznysu v regionu.

Rozdíl nyní spočívá v tom, že Spojené státy se stále více zaměřují na vojenské aspekty a v tom smyslu uzavírají vojenská spojenectví s mnoha státy sousedícími s Čínou, poukazuje odborník. Dodává, že Washington také klade větší a větší důraz na svobodnou plavbu, a proto posílá častěji válečné a hlídkové lodě do mezinárodních vod v těsné blízkosti ostrovů, které Čína považuje za své.

  • Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Takže to podporuje myšlenku, že Spojené státy utahují obklíčení Číny a to je pochopitelně pro Čínu citlivá otázka," pokračuje Leung.  Vysvětluje, že nejde pouze o otázku suverenity, ale Jihočínské moře a asijsko-tichomořský region představují rovněž velmi důležitou obchodní a energetickou dopravní tepnu, na které závisí čínská ekonomická kondice a pochopitelně i stabilita tamního režimu.

Čína tak považuje své sázky v této strategické hře za vysoké, ale pokud jde o Spojené státy, ty si chtějí zachovat dominanci v regionu, stejně jako udržet vůdčí roli mezi svými asijskými spojenci, domnívá se expert. Soudí, že z tohoto důvodu je nezbytné, aby obě strany na svých vztazích pracovaly, jelikož mimo vojenskou oblast Čína a USA spolupracují v mnoha aspektech, například v obchodu, kde Amerika zůstává pro Čínu největším trhem.  

Válku nikdo nechce

Od nového amerického prezidenta Donalda Trumpa přitom přicházejí rozporuplné signály  vůči Číně. "Myslím, že v taiwanské otázce prezident Trump velmi rychle vycouval ze svého zpochybnění politiky jedné Číny a ve svém telefonickém rozhovoru s prezidentem Sim již ujišťoval o politice jedná Číny," reaguje Leung na dotaz, nakolik Peking kroky magnáta v Bílém domě znepokojují.

Trumpova opatření podle analytika naznačují, že Spojené státy ve skutečnosti nechtějí válku s Čínou, pro kterou politika jedné Číny představuje červenou linii. "Je to něco nevyjednatelného, je to něco, co není na stole. Je to stůl sám o sobě," zdůrazňuje Leung s tím, že územní celistvost a teritoriální suverenita je pro Peking klíčová.

Zdá se, že Trumpova administrativa na druhou stranu zachází stále dále v rámci své politiky Amerika na prvním místě, která se však rozchází s tím, jak svět reálně funguje, domnívá se odborník. Odkazuje například na obchod, který neprobíhá jen mezi dvěma zeměmi a Čína se dnes prakticky nějakým způsobem podílí na výrobě ohromného segmentu zboží - od mobilních telefonů po textil.  

"A nemůžete pouze uvalit cla na jisté věci, aniž byste narušili dovoz těchto komponent pro svou domácí produkci," podotýká analytik. Z tohoto důvodu se domnívá, že je pro obě strany důležité, aby se pokusily situaci zvládnout napjatou velmi odpovědně.