Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mexiko se bouří proti americkým pravidlům pro deportace, chce se obrátit na OSN

Mexiko, ilustrační foto
Mexiko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Mexiko - Mexický ministr zahraničí Luis Videgaray se ohradil proti novým pravidlům amerických úřadů, která výrazně rozšiřují možnosti deportací cizinců pobývajících v USA nelegálně.

Podle instrukcí, která tento týden vydalo americkým úřadům ministerstvo vnitřní bezpečnosti, mohou vyhošťovat přistěhovalce bez potřebných dokladů, kteří se dopustí byť jen drobného porušení zákona. Podle pravidla uplatňovaného za Trumpova předchůdce Baracka Obamy naproti tomu hrozila deportace převážně jen pachatelům závažnějších trestných činů.

"Mexická vláda ani Mexičané nemusí přijmout opatření, která jedna vláda chce jednostranně vnutit jiné," řekl ministr ve středu, kdy do země zavítal jeho americký protějšek Rex Tillerson.

Mexiku se nelíbí ani to, že USA chtějí posílat na jeho území i lidi, kteří nejsou mexickými občany a pouze použijí Mexiko jako tranzitní zemi k cestě z některého dalšího latinskoamerického státu. "I my máme kontrolu nad svou hranicí a budeme ji plně uplatňovat," prohlásil ministr s tím, že je jeho země se sporem případně jít až před OSN.

Ministr vnitřní bezpečnosti John Kelly, který spolu s Tillersonem do Mexika ve středu zamířil, krátce před tím v sousední Guatemale řekl, že USA se nechystají k masovým deportacím.

Témata:  Mexiko,  USA,  přistěhovalectví

Aktuálně se děje

26. září 2026 12:41

Dagmar Patrasová se po dlouhé době opět objevila na veřejnosti

Herečka a někdejší královna dětských srdců Dagmar Patrasová se po nějaké době opět objevila ve společnosti. Sedmdesátiletá umělkyně vyrazila za kulturou do pražské Státní opery. Na slavnostním večeru jí dělal doprovod její syn Felix Slováček mladší. Zpěvačka a herečka po boku svého potomka doslova zářila a rozdávala úsměvy na všechny strany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.