Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V mexickém masovém hrobě bylo nalezeno 250 obětí

Mexiko, ilustrační foto
Mexiko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Mexiko - V Mexiku nalezený hromadný hrob zatím obsahuje ostatky 250 obětí, které pochází zřejmě z války drogových kartelů. Oznámil to prokurátor státu Veracruz Jorge Winckler s tím, že zatím byla prohledána jen třetina prostoru.

Deník El País dnes napsal, že příbuzní zmizelých si stěžují na pomalou identifikaci, za sedm měsíců od objevení hrobu byly identifikovány jen dvě osoby.

"Veracruz je obrovským hrobem, možná i největším na světě," prohlásil v úterý Winckler v mexické televizi. Dodal, že zmíněný hrob je určitě největším v Mexiku. Podle něj bylo dosud prohledáno jen asi 30 procent hrobu, počet pohřbených tak může ještě mnohem vyšší.

Hrob v Colinas de Santa Fé na předměstí přístavu Veracruz objevili loni v létě aktivisté ze skupiny Colectivo Solecito, která sdružuje příbuzné pohřešovaných Mexičanů. Jen ve státě Veracruz je podle tamního prokurátora pohřešováno asi 2400 lidí, v celém Mexiku je zmizelých asi 25.000.

Aktivisté ze skupiny Colectivo Solecito kritizují zdlouhavé identifikace nalezených obětí. Za sedm měsíců byli identifikováni jen dva pohřešovaní - Pedro Huesca a Gerardo Montiel. Oba byli zaměstnanci prokuratury a v dubnu 2013 je unesl zřejmě drogový gang.

Témata:  Mexiko,  hrobky

Aktuálně se děje

26. září 2026 15:22

Podzimní počasí je tady. Jak připravit zahradu na postupné klesání teplot?

Příprava zahrady na nadcházející podzimní a zimní měsíce představuje klíčový krok k zajištění jejího zdraví a bohaté úrody v následující sezóně. Správně načasovaná údržba pomáhá rostlinám lépe čelit mrazům, škůdcům i houbovým chorobám. Zahrádkáři by se měli zaměřit na celou řadu činností od péče o trávník až po zabezpečení vodovodních systémů. Postupný úklid a ochrana vegetace zakládají úspěšný start pro jarní vegetační období.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.