Americký ministr zahraničí Rex Tillerson ve čtvrtek v Soulu pronesl slova, která zvěstují možný radikální posun v politice Spojených států vůči Severní Koreji, připomíná politolog a expert na mezinárodní vztahy Jonathan Cristol. Situaci analyzoval v komentáři pro server CNN.
Chybí jasná americká strategie
"Budu velmi upřímný. Politika strategické trpělivosti skončila," cituje odborník amerického ministra. Dodává, že Tillerson také vyloučil možnost rozhovorů s KLDR, dokud se země nevzdá svých zbraní hromadného ničení, přičemž zmínil potenciální vojenskou akci, pokud Spojené státy dospějí k závěru, že zbraňové programy Pchjongjangu zašly příliš daleko.
Tillerosnovo prohlášení podle politologa není tak radikální, jak se může zdát a Trumpova administrativa stále nepřišla s viditelnou ucelenou strategií pro daný region. Strategická trpělivost byla politikou vůči Severní Koreji za Obamovy éry a navenek se mohla jevit jako nicnedělání, poukazuje Cristol. Vysvětluje, že to platilo pouze bez kontextu, jelikož Obama ve skutečnosti podporoval americké spojenectví a dohody o volném obchodu s Jižní Koreou a schválil rozmístění protiraketového systému THAAD, s jehož instalací se začalo minulý týden.
"V nové Trumpově éře, kdy prezident znevažuje americko-jihokorejské spojenectví, se Obamova politika jeví jako mnohem zvučnější," míní expert. Dodává, že neexistuje šance, aby KLDR zrušila svůj jaderný program v rámci splnění podmínek pro vyjednávání, což Tillerson musí vědět, a tudíž možnost rozhovorů vylučuje, což ale není zcela logický postoj.
Severní Korea se svých jaderných zbraní nevzdá, jelikož jde o jedinou věc, která drží tamní režim při životě a jaderný program je pro KLDR důležitější než spojenectví s Čínou, konstatuje Cristol. Podotýká také, že i kdyby Pchjongjang souhlasil a svých zbraní se vzdal, bylo by třeba zavést prakticky nepředstavitelně důkladné inspekce, aby se zajistilo, že země své závazky neporušuje.
"Kritici mohou říct, že to samé se říkalo o Íránu, ale to je jiná situace z dvou klíčových důvodů," domnívá se odborník. Tvrdí, že navzdory mnoha tvrzením není íránské vládě lhostejný osud obyvatel země a Teherán se navíc chce opět začlenit do mezinárodního společenství, zatímco KLDR se od něj distancuje.
Čas na úder je pryč
Tillersonovo prohlášení o preventivním úderu na Severní Koreu je však špatnou alternativou a znovu nastoluje otázku ohledně amerických závazků vůči spojencům, deklaruje odborník. Podotýká, že vychází s předpokládané severokorejské neschopnosti zasáhnout cíle v USA, zatímco KLDR dokáže tvrdě udeřit na Jižní Koreu, kterou mají Spojené státy bránit.
Čas na preventivní útok tak podle Cristola vypršel v momentě, kdy Severokorejci provedli první jaderný výbuch a i kdyby USA dokázaly garantovat současné a rychlé zničení každé atomové zbraně v KLDR, země stále disponuje desetitisíci děly namířenými na Soul. "Není možné, aby Jižní Korea a americké síly vyvázly z konfliktu se Severní Koreou bez šrámů," varuje expert. Dodává tedy , že alespoň při pohledu z venku žádná americká politika vůči Pchjongjangu neexistuje, nahrazují ji běžné diplomatické fráze typu "všechny možnosti jsou na stole", a proto zůstávají nezodpovězené dvě zásadní otázky.
První z nich dle politologa zpochybňuje efektivitu spolupráce amerických úřadů. Není totiž jasné, zda Tillerosnovo prohlášení představuje součást dobře, či špatně promyšlené politiky vůči KLDR, případně zda tato linie vůbec odráží diskuze mezi experty na Severní Koreu na ministerstvu zahraničí, ministerstvu obrany, v CIA a dalších agenturách, které byly vyfiltrovány v rámci Rady národní bezpečnosti, poukazuje Cristol. Dodává, že v uvedených institucích zůstává neobsazeno tolik postů, že odpověď bude znít zřejmě ne. Za další důkaz považuje předchozí Trumpova slova, že pokud by měl příležitost promluvit si s Kim Čong-unem, byla by deseti, dvacetiprocentní šance, že by mu vlastnictví "zatracených atomovek" vymluvil.
Za mnohem důležitější považuje politolog, zda vůbec Tillerson jedná s Trumpem. Skutečnost, že ministr zahraničí nebyl na rozdíl do prezidentových poradců Jareda Kushnera a Steva Bannona přítomen na klíčových jednáních se zahraničními politiky, může naznačovat, že Tillerson jaksi "není v kruhu", varuje expert s tím, že v takovém případě by slova na adresu KLDR měla větší význam, pokud by je pronesl někdo jiný, případně rovnou napsal sám Trump na svůj Twitter.
Korejský poloostrov je místem značných zvratů a příští jihokorejský prezident může upřednostnit rozhovory a větší ekonomickou spolupráci s KLDR, připomíná odborník. Dodává, že Tillersonova návštěva proběhla také na pozadí rozmístění systému THAAD, které vyústilo v čínskou ekonomickou odvetu vůči Jižní Koreji, přičemž další zastávkou amerického ministra je právě Peking, kde šéf americké diplomacie nepochybně hodlá hledat pomoc při krocení Pchjongjangu.
"Ale co stimuluje Čínu, aby pomohla (americké) administrativě, která se ji snaží znepřátelit každým svým krokem?" pokládá na závěr otázku Cristol.
Témata: Severní Korea, USA, Jižní Korea
Související
16. listopadu 2024 14:58
16. listopadu 2024 13:33
7. listopadu 2024 7:30
1. listopadu 2024 15:15
1. listopadu 2024 11:37
31. října 2024 9:35