Čekají nás velké přesuny migrantů v rámci EU? Prestižní server zmiňuje také Česko

Server Politico poukazuje na to, že platby za dobrovolný návrat se v rámci EU výrazně liší. „Zatímco v Německu mohou dostat na různé pomoci více než 5 tisíc eur, v České republice nedostanou nic. To vytváří nevhodné pobídky," varuje Evropská komise, která tvrdí, že migranti mohou hledat tu nejlepší možnou nabídku.

Komise proto ve zprávě vydané na začátku tohoto měsíce uvedla, že finanční pobídky pro migranty by se měly v rámci bloku sjednotit. „Členské země oficiálně tento krok přivítaly, ale v praxi se to zatím neprojevilo,“ poukazuje server.

O společné návratové politice se jednalo také v pondělí na úrovni ministrů vnitra EU. Carmelo Abela, ministr vnitřní pro záležitosti Malty, která momentálně Radě předsedá, uvedl, že současné vrácení není efektivní. „Musíme se ujistit, že naše pomoc pomáhá zlepšit návraty,“ řekl.

Placení žadatelům o azyl a dalším nelegálním migrantům, aby dobrovolně odešli, by se mohlo zdát jako politicky nebezpečná taktika. Ale na druhé straně byla přijata většinou zemí EU jako způsob, jak odblokovat zahlcené azylové systémy. Podle předsedy Evropské komise Jean-Claudea Junckera pouze třetina z těch, jejichž žádost byla zamítnuta, skutečně odejde, což je podle něj „neudržitelné“.

Tyto pobídky jsou podle serveru v dlouhodobém horizontu výhodné, protože vyjdou levnější než násilné deportace. „Dobrovolné návraty jsou velmi důležitou součástí naší návratové politiky,“ uvedl nejmenovaný úředník Komise. „Čím více migrantů odejde dobrovolně, tím méně jich musí být zavřeno a deportováno.“

Komise už vyzvala členské země, aby operační programy asistovaných dobrovolných návratových zavedly do 1. června. V loňském roce bylo zaznamenáno 81,575 asistovaných dobrovolných návratů z Evropy. Ukazují to údaje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) - ačkoliv nejsou úplné.

Platby za návrat se liší nejen podle zemí, ale také podle původu migranta a jeho věku. V únoru Německo více než zdvojnásobilo takzvané startovací peníze pro navrátilce z 500 eur na 1.200 eur. Celkem pak migrant může dostat až 5 tisíc eur. Francie loni dočasně zvýšila svůj příspěvek z 650 eur až na 2.500 eur. Rakousko v roce 2016  zvýšilo své platby v hotovosti pro afghánské, nigerijské a marocké navrátilce z 370 eur na 500 eur. Francie nabízí pomoc až 7.000 eur v platbách a dávky v naturáliích. Norsko, které je součástí schengenského prostoru, dětským navrátilcům nabízí až 3750 eur v hotovosti. Švédsko vyplácí až 3.300 eur dospělým, zatímco Bulharsko, Maďarsko a Lotyšsko dává jen 100 eur. V Bulharsku a Polsku poskytují materiální pomoc v hodnotě až 500 eur, Česká republika neposkytuje žádnou pomoc. Málokdo ale dosáhne na plnou podporu. 

Evropská unie podporuje členské země při financování návratových programů zejména prostřednictvím svého azylového, migračního a integračního fondu (AMIF). Pro období 2014-2020 je na něj vyčleněno 800 milionů eur z fondů, začátku tohoto roku k této částce bylo přidáno dalších 200 milionů eur.

Komise se však nyní obává, že rozdíly mezi členskými státy povedou k takzvaným sekundárním přesunům migrantů v Evropě. „Nelegální migranti mohou jít do jiné země, protože tam dostanou větší podporu pro návrat do země původu,“ řekl mluvčí komise.

Neexistuje žádný explicitní údaj o tom, že se to skutečně stane, ale Anne Dussartová, předsedkyně Caritas Europe, katolické nevládní organizace, si myslí, že je to pravděpodobné. „Porovnáme-li národnost navrátilců z různých zemí EU, je zarážející, že z jednoho státu EU se mnohem více lidí vrací do určité země původu než z jiné,“ řekla a dodala, že by to mohlo být způsobeno rozdíly mezi podporami poskytovanými v jednotlivých zemích.

Komise má ještě jinou starost: bude-li přijímající země vědět, že navrátilci z jedné země EU přinesou více peněz než z jiné, „může to vést k tomu, že země původu budou upřednostňovat pouze návraty z členských států, které nabízejí vyšší reintegrační balíčky“. Ani v tomto případě se ale zatím neobjevily důkazy, že by to tak bylo, dodává Politico.

Témata:  uprchlíci,  EU,  Evropská komise (EK)