Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Velká ztráta pro Rusko, výhra pro USA? Od prodeje Aljašky uplynulo 150 let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: aeic.alaska.edu

Washington/Moskva - Uplynulo přesně 150 let od doby, kdy Spojené státy koupily od Ruska Aljašku. Ačkoliv současný největší stát USA Rusům v té době nepřinášel žádné zisky, pro Ameriku šlo o nejlepší obchod v historii. Věděla totiž o nerostném bohatství, které na tomto území leží. Podle aljašských představitelů se ale Spojené státy nestarají o jejich území a lépe by jim bylo zpátky v područí Ruska. To však USA zřejmě nikdy nepřipustí.

Aljaška se nachází v severozápadní části severoamerického kontinentu a je největším a také jedním z nejbohatších a rasově nejrozmanitějších států USA. Známá je nejen svou panenskou přírodou, ale i ohromným bohatstvím nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu.

Aljaška se oficiálně stala 49. státem USA 3. ledna 1959 a její koupi dohodl tehdejší americký ministr zahraničí William Seward za vlády prezidenta Adrewa Johnsona poté, co se dozvěděl, že Rusové ji chtějí prodat.

Spojené státy nejprve nabízeli pět milionů dolarů, poté ale 2,2 milionu dolarů přidali. Po nákupu se v Americe vtipkovalo, že jde o vyhozené peníze za "ledničku" či "horu ledu", ukázalo se ale, že USA zaplatily Rusku za hektar území zhruba čtyři centy. 

USA ale tehdy měly trumf v rukávu. Věděly totiž o nerostném bohatství, možnostech rybolovu a lesích tohoto území. A výhoda nákupu se ukázala už za 20 let, kdy bylo v roce 1896 na Aljašce objeveno zlato. Rusové chtěli zvrátit tento obchod jako vynucený, nikdy se tak ale skutečně nestalo a vše zůstalo pouze u silných slov. 

Aljaška získala v září roku 1969 za pronájem práv v těžební oblasti téměř 900.000 miliónů dolarů a stát začal bohatnout. Podle některých by na tom ale mohl být mnohem lépe, kdyby se nacházel pod správou Ruska.

Vládní poradce pro Aljašku Craig Flyner pro agenturu RIA Novosti uvedl, že pokud by Rusko už dříve vidělo v Aljašce strategický region, zejména kvůli své poloze a blízkosti Kanady a USA, rozvíjelo by ji v otázce národní bezpečnosti. To by také vedlo k rozvoji těžby ropy, zemního plynu a zlata.

Podle něj je "pravděpodobné, že by byl s přibývajícím zajištěním bezpečnosti země region rozvinutější." Ačkoliv ale na Aljašce přebývá řada rusky mluvících obyvatel, nemyslí si, že by většina státu chtěla přejít zpět pod Rusko. Co víc, podle něj by Spojené státy ani Aljašku nepustily.

Témata:  Aljaška USA Rusko

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.