Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nemocnice na Aljašce přešly do nouzového režimu kvůli náporu covidových pacientů

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Vedení amerického státu Aljaška se ve středu rozhodlo vyhlásit krizový režim ve všech tamních nemocnicích. Důvodem je silný nápor pacientů s covidem-19, kvůli němuž lékaři přestávají mít čas starat se o osoby s jinými zdravotními problémy.

Na Aljašce ve středu zaznamenali dosud nejvyšší počet nově nakažených od začátku pandemie, za nynější vlnou šíření nákazy přitom podle expertů stojí varianta koronaviru delta a stagnující očkovací kampaň.

Varianta delta "devastuje náš systém zdravotní péče," prohlásila vysoká činitelka státní administrativy Anne Zinková. "Dopadá to na všechno od (zákroků) po infarktech přes mrtvice po naše děti, když se vybourají na kole," dodala.

Asi jedna pětina všech pacientů v Aljašských nemocnicích se nyní léčí s covidem-19. Lékaři musí po vyhlášení krizového režimu posuzovat zdravotní stav pacientů a věnovat svůj čas a zdravotní materiál primárně těm, kteří mají největší šanci se zotavit. Některé vážně nemocné tak například přesouvají z jednotek intenzivní péče, aby tam uvolnili místo pro jiné pacienty.

Aljašské úřady rovněž vymezily 87 milionů dolarů (1,9 miliardy korun) na platy pro stovky zdravotních pracovníků z jiných států USA, kteří přijedou pomoci do aljašských nemocnic.

Aljaška byla na jaře jedním ze států, kde postupovala očkovací kampaň nejrychleji v celých USA. Od té doby však postupně spadla pod celostátní průměr, nyní je tam plně naočkovaných 58 procent všech obyvatel starších 12 let.

Podle agentury Reuters souvisí zpomalující tempo očkování s postojem tamní politické reprezentace. Největší aljašské město Anchorage si v květnu zvolilo nového starostu Davea Bronsona, který v kampani vystupoval proti zavádění restrikcí a opakovaně dával najevo, že se odmítá nechat naočkovat. Guvernér státu Mike Dunleavy je přitom odpůrcem zavádění povinného očkování pro vybrané skupiny obyvatelstva.

Do podobné situace jako Aljaška se v minulém týdnu dostal stát Idaho, kde podle úřadů příliv pacientů s těžkým průběhem covidu-19 z posledních týdnů vyčerpal dostupné zdravotní prostředky.

USA nyní registrují v průměru přes 2000 úmrtí spojovaných s koronavirem denně, což je nejvíce od letošního února, kdy ve Spojených státech doznívala dosud nejhorší vlna pandemie. Na úrovni celých USA nicméně v posledních dnech týdnech klesají denní počty nově hospitalizovaných osob i potvrzených případů nákazy.

Situace se zlepšuje na jihu USA. Louisiana, která v druhé polovině srpna několikrát hlásila přes 5000 nově nakažených za den, nyní registruje asi 1500 nových infekcí za 24 hodin. Šíření nákazy naopak zrychluje na středozápadě, ve Wisconsinu například narostl počet nově potvrzených nákaz o 80 procent oproti období před dvěma týdny.

V USA se nyní v průměru podává asi 750.000 dávek covidových vakcín za den, plně naočkovaných je tam 64 procent všech obyvatel starších 12 let.

Témata:  Aljaška nemocnice koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.