Německá média mají problém. Mohou psát o migrantech?

Podezřelý je „Němec bez migračního pozadí“. Právě tato slova zveřejnila policie v jihozápadním německém městě Mannheim zveřejnila na Twitteru poté, co  v únoru muž najel do davu v centru Heidelbergu, jednoho člověka zabil, další zranil. Policie se musela potýkat s fámami, které o mužově původu kolovaly na sociálních médiích, stejně tak se objevila obvinění, že policie záměrně jeho etnický původ skrývá.

Taková situace jsou součástí širší debaty, kterou vedou německá média už delší dobu. Měli by novináři zveřejňovat podrobnosti o etnickém původu zločince, nebo ne? „Proč je třeba vědět, že je podezřelý z loupeže Srb nebo Turek nebo dlouholetý obyvatel Frankfurtu?“ ptá se Nikolaus Jackob, generální ředitel Institutu pro žurnalistiku v Mohuči. Německá média ve většině případů nezveřejňují podrobnosti o pozadí osoby. Národnost však hraje při poskytování zpráv o trestné činnosti stále větší roli.

Krádeže a masové sexuální útoky na ženy během Silvestra v Kolíně nad Rýnem znamenaly mezník v celé diskusi. Svědci popsali pachatele jako mladé muže ze „severní Afriky a arabského původu.“ Objevila se celá řada kritických hlasů, které poukazovaly, že se média záměrně vyhýbají jakékoliv zmínce o etnickém původu mužů. Zpočátku totiž většina německých sdělovacích prostředků s ohledem na profesionální etické zásady tyto informace nezmínila.

Tlak veřejnosti měl vliv na způsob, jakým německá média pokrývá takové příběhy. Nedávná studie univerzity v Mnichově ukázala, že několik týdnů po Silvestru měly noviny tendenci uvádět etnicitu pachatelů mnohem více, než tomu bylo dříve. Nicméně kriminální statistiky ukazují, že během tohoto období neexistuje  žádný výrazný nárůst počtu zahraničních zločinců.

Tisková rada Německá nyní upravila pokyny pro informování o trestných činech, které jsou teď je o něco volnější než dříve. Pokud je to ve „veřejném zájmu“, pak je uvedení etnické, náboženské či jiné menšiny ospravedlnitelné. Dříve muselo existovat konkrétní spojení - například když šlo o příběh o italské mafii.

Německá média s problematikou příslušnosti a etnického původu zachází velmi opatrně - i když informuje o trestných činech – kvůli nárůstu diskriminace a pronásledování během nacistické éry, píše DW. Jackob říká německá tisková kultura je velmi odlišná od jiných zemí, jako jsou Spojené státy nebo Británie, kde mají novináři tendenci být mnohem tvrdší při podávání zpráv o určitých tématech, zvláště když jde o výrazné osobnosti nebo zločince. Podle Jackoba byli němečtí novináři nuceni přemýšlet o tom, jak by měli reagovat na obvinění, že něco skrývají. Musejí se rozhodnout, zda podlehnout tlaku, nebo zachovat zásady, které zastávali i v minulosti. Soukromá stanice n-tv se rozhodla, že bude reagovat na případ od případu. „Naším cílem je vždy poskytovat našim divákům komplexní pokrytí, a ne se k nim chovat povýšeně,“ vysvětluje editorka Sonja Schwetjeová.

Veřejnoprávní televize ZDF říká, že bude zveřejňovat státní příslušnost podezřelého nebo zločince, pokud je to relevantní k incidentu – to však může být složitá otázka úsudku. Na druhé straně pak stojí deník Sächsische Zeitung se sídlem v Drážďanech. Od července loňského roku vždy informuje o státní příslušnosti lidí, kteří páchají trestnou činnost. 

Vědec Lutz Hagen udělal velkou anketu mezi čtenáři. Zjistil, že téměř polovina dotázaných si myslí, že novinářům bylo nařízeno, aby vynechali etnický původ pachatelů kvůli současné migrační krizi. Ukázalo se také, že lidé mají tendenci výrazně přeceňovat podíl trestných činů spáchaných cizinci ve srovnání se skutečnými statistikami.

S odstupem jednoho roku by pak měl být proveden další průzkum. Hagenova hypotéza je, že podávání zpráv o původu zločinců povede čtenáře k tomu, že budou schopni lépe a přesněji vyhodnotit podíl trestných činů spáchaných cizinci. Experiment ale může mít i negativní důsledky, varuje Georg Ruhrmann, odborník na zobrazování přistěhovalců ve sdělovacích prostředcích. „V závislosti na postoji a rutině jednotlivých novinářů, můžeme vidět více stereotypů nebo diskriminačních prohlášení,“ řekl.

Témata:  Německo,  média,  cizinci,  noviny a tisk