reklama

Kromě bezprostředního okolí elektrárny bylo explozí silně postiženo i sousední Bělorusko. V oblastech se zvýšenou radioaktivitou ještě dnes žije přes 1,1 milionu Bělorusů, což je 12 procent běloruské populace.

Bezprostředně po explozi reaktoru, který leží severně od Kyjeva, zahynulo několik desítek lidí. Celkové počty obětí se pohybují od jednotek tisíc až po téměř 170.000 mrtvých. Zpráva takzvaného Černobylského fóra z roku 2005 hovoří asi o 4000 obětech. Úřední ukrajinské zdroje ale tvrdí, že v důsledku katastrofy zahynulo 167.653 lidí, z nichž se 2929 bezprostředně účastnilo likvidace následků ve zničeném provozu. Velitel černobylských záchranářů Leonid Těljatnikov zemřel v roce 2004 ve věku 54 let.

Loni v listopadu byl po čtyřech letech příprav nad havarovaný čtvrtý energoblok přesunut nový obří kryt, sestavený v nezamořené zóně 327 metrů od reaktoru. Gigantická konstrukce o váze přes 36.000 tun, dlouhá 165 metrů a vysoká 110 metrů se nad trosky jaderného reaktoru přesouvala čtyři dny. Nová konstrukce stála 1,5 miliardy eur (přes 40 miliard korun) a má mít životnost sto let.

Radioaktivitou byly postiženy zejména spodní vody, jež experti označují za "fakticky tekutý radioaktivní odpad". Zamoření povrchových vod převyšuje normu zhruba padesátkrát. Radioaktivní stroncium 90 přestane být aktivní v roce 2214, cesium 127 v roce 2314. Izotop plutonia 239, který je podle odborníků hlavním zdrojem černobylského zamoření, přestane působit za 24.000 let.

K výbuchu došlo podle oficiální zprávy 30 sekund po odstavení reaktoru v době zkoušek nouzového fungování turbín. Příčinou katastrofy byla zřejmě chyba personálu. Mnozí odborníci zároveň soudí, že podíl na neštěstí měla i chybná konstrukce sovětského reaktoru, o jehož nedostatcích nebyla obsluha informována.