reklama

Stockholmské centrum pro svobodu (SCF) upozornilo, že rozhodnutí odporuje tureckému volebnímu zákonu. Podle něj mají být lístky před hlasováním označeny, aby mohly být považovány za platné. Další článek tohoto zákona říká, že lístky bez označení platné nejsou.

Na sociálních sítích začaly kolovat videozáznamy pochybného hlasování. Na jednom je vidět představitele obce vhazovat do urny několik lístků najednou, na dalším bylo vidět označování lístků v automobilu, přičemž hlasování mimo volební místnost není povoleno.

Šéf volební komise (YSK) Sadi Güven ale v neděli prohlásil, že platné budou všechny lístky, i ty bez razítek, pokud se neprokáže, že pocházely z jiného místa než z volební místnosti. Problém je také razítko, jímž voliči na lístcích označovali buď slovo ano, nebo ne. Byl na něm výraz volba, ale v provincii Hatay dostali lidé razítko se slovem ano.

Tato razítka sice byla později stažena a nahrazena správnými, avšak značky se slovem ano byly podle SCF nalezeny ve 159 hlasovacích urnách.

Güven dnes novinářům v Ankaře řekl, že rozhodnutí o započítání neoznačených lístků bylo vydáno na poslední chvíli, ale ne poprvé. Vláda prý podobný krok schválila už v minulosti.

Poslanec opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Utku Çakirözer dnes řekl, že jeho strana vznese k výsledům námitky nejprve u místních volebních komisí, než se obrátí na ústřední volební komisi. "Nyní je výsledek pochybný," řekl. Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) se chce obrátit na Evropský soud pro lidská práva, pokud volební komise rozhodnutí o platnosti neoznačených lístků neodvolá.