Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Snad v KLDR nedojde na tomahawky jako v Sýrii, doufá Lavrov

Sergej Lavrov
Sergej Lavrov
Foto: mid.ru

Moskva - Rusko doufá, že se Spojené státy zdrží jednostranných akcí vůči KLDR, jako byl nedávný útok střelami Tomahawk na leteckou základnu vládních sil v Sýrii. Moskva je dokonce připravena obnovit vztahy s Washingtonem.

"Odmítáme jaderné a raketové akce Pchjongjangu porušující četné rezoluce Rady bezpečnosti OSN. To ale vůbec neznamená, že lze stejným způsobem porušovat mezinárodní právo použitím síly za nerespektování Charty OSN. Proto velmi doufám, že nedojde k jednostranným akcím podobným těm, které jsme nedávno viděli v Sýrii," prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov

V televizí vysílaném vyjádření dále uvedl, že Moskva je připravená obnovit vztahy s Washingtonem a že bude hodnotit ochotu amerického prezidenta Donalda Trumpa učinit to samé.

USA vyslaly Pchjongjangu varovný signál, když ke Korejskému poloostrovu zamířila formace amerických válečných plavidel v čele s letadlovou lodí Carl Vinson. Američtí vládní činitelé v čele s Trumpem dali opakovaně najevo, že Spojené státy jsou odhodlané přimět KLDR k ukončení jaderného a raketového programu všemi prostředky, včetně vojenských v nezbytném případě.

Severní Korea podnikla v neděli u svého východního pobřeží další test rakety, ale neúspěšný. Velitelství amerických sil v Tichomoří uvedlo, že raketa explodovala několik sekund po svém odpálení.

Témata:  Sergej Lavrov Rusko USA

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.