Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Malta přišla s návrhem: Země EU by se mohly vyplatit z části kvót na migranty

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Brusel - Malta, která nyní předsedá EU, přišla s kompromisem v přípravě reformy takzvaného dublinského systému. Státy, které nebudou chtít pomoci v migrační krizi převzetím celé své kvóty žadatelů o azyl, by v budoucnu mohly místo části z nich finančně či vysláním expertů přispět například k ochraně vnější hranice bloku.

Pokud by stát převzal migrantů více než je kvóta, získal by naopak za každého z nich dodatečné peníze. Maltský návrh, který má ČTK k dispozici, zmiňuje 60.000 eur (asi 1,62 milionu Kč) v průběhu pěti let za každého žadatele o azyl.

Návrh také předpokládá, že státy by se mohly stejnou částkou vyplatit či místo toho "flexibilně" přispět ke společné ochraně hranice jinak než přebíráním uprchlíků ve chvíli, kdy naplní polovinu své kvóty. Maltská představa také počítá s celkovým celoevropským stropem pro počet přerozdělených, v návrhu je nyní v závorce uvedeno číslo 200.000 lidí ročně.

Návrhem, o kterém budou velvyslanci zemí unie poprvé jednat ve středu na pracovní snídani, se Malťané snaží překlenout zásadně rozdílné postoje členských zemí k návrhu Evropské komise na reformu dublinského systému. Ten u států především z východu bloku, včetně České republiky, vzbudil odpor.

Šestistránkový maltský návrh předpokládá, že Evropská komise by situaci v členské zemi vyhodnotila ve chvíli, kdy by se podíl žadatelů o azyl zvětšil o polovinu proti obvyklému stavu nebo když o to stát sám požádá. Pokud by unijní exekutiva došla k závěru, že se počet žadatelů skutečně zvýšil na 150 procent obvyklé hodnoty, navrhne členským zemím svou představu řešení, tedy především počty migrantů k přerozdělení podle předem daného klíče. Státy se budou moci do dvou týdnů dobrovolně shodnout na jiné podobě přerozdělení. Pokud se jim to nepodaří, bude ke schválení původního návrhu komise stačit jejich kvalifikovaná většina.

Státy by pak musely přijmout polovinu přiděleného počtu žadatelů, navrhuje předsednictví, za každého azylanta by země dostávala z unijního rozpočtu finanční prostředky.

Poté by mohly využít "alternativních forem solidarity", tedy možnosti se vyplatit nebo přispět experty pro práci unijní agentury Frontex pomáhající s ochranou vnějších hranic bloku či evropského azylového úřadu. S podobnou představou přišlo už loni slovenské předsednictví unie, které věc označovalo za "flexibilní solidaritu". Maltský dokument nyní předpokládá rovnici "jeden expert za rok za jednu nepřijatou osobu".

Maltský dokument se ale zabývá i dalšími aspekty reformy evropského azylového systému. Zdůrazňuje například potřebu znemožňovat druhotný pohyb žadatelů o azyl po území Evropské unie či potřebu rychlých procedur umožňujících rychle vracet ty, kdo na azyl v EU nárok nemají.

Témata:  uprchlíci EU Malta

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.