Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rakouský prezident šokoval: Šátky by měly nosit všechny ženy, ne jen muslimky

Alexander Van der Bellen
Alexander Van der Bellen
Foto: Wikimedia Commons

Vídeň – Alexander Van der Bellen je rakouským prezidentem už téměř 100 dní. Při té příležitosti se rakouská média zaměřila na jeho působení ve funkci a na některé jeho výroky. Média zaujal hlavně jeden z poslední doby, který se týká zahalování žen.

Rakouský prezident podle deníku Kronen Zeitung při diskuzi se studenty navrhl, že by se rakouské ženy mohly jeden den v roce také zahalit na důkaz solidarity s ženami muslimského vyznání.

„Můj názor je, že ženy mají právo nosit šátek a oblékat se jakkoli chtějí. Každá žena má právo nosit šátek. To mě přivádí k další otázce – nekontrolovatelné islamofobii. Ženy by mohly jeden den nosit šátek na důkaz solidarity s těmi, které jej nosí z náboženských důvodů,“ uvedl.

Na sociálních sítích se velmi rychle objevily komentáře kritizující Van der Bellena. Část uživatelů byla přesvědčena, že jde o jakousi sarkastickou poznámku, větší část uživatelů se ale domnívá, že jeho výrok nebyl vůbec promyšlený.

Kromě toho se Van der Bellen vyjádřil také k výsledkům prvního kola prezidentských voleb ve Francii. Přiznal, že se mu při oznamování výsledků ulevilo. Domnívá se prý také, že centrista Emmanuel Macron, který zaujímá proevropský postoj, vyhraje. „Měli bychom se smířit s tím, že nárůst protievropských tendencí v Evropě je u konce,“ dodal.

Van der Bellen podporuje sňatky homosexuálů, ochranu životního prostředí a evropskou integraci. V souvislosti s evropskou migrační krizí kritizuje stávající rakouskou vládu za tvrdý postup vůči uprchlíkům a podporuje politiku německé kancléřky Angely Merkelové.

Témata:  Alexander Van der Bellen muslimové Rakousko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.