Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rakouský prezident Van der Bellen podle průzkumu obhájí v říjnu mandát

Alexander Van der Bellen
Alexander Van der Bellen
Foto: Wikimedia Commons

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen v říjnových volbách pravděpodobně obhájí svůj mandát. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury Unique Research, který zveřejnil časopis Profil. Současná hlava státu by podle něj získala 66 procent hlasů. První kolo prezidentských voleb se bude v Rakousku konat 9. října.

Na druhém místě se za Van der Bellenem, který je v čele státu od roku 2017, umístil v průzkumu kandidát Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Walter Rosenkranz. Podpořilo jej ovšem jen 13 procent dotázaných. V daném případě by současná hlava státu zvítězila už v prvním kole hlasování. Další možní kandidáti získali v průzkumu šest a méně procent hlasů.

FPÖ je označována jako populistická až krajně pravicová strana. S jejím kandidátem Norbertem Hoferem se bývalý člen strany Zelených Van der Bellen utkal už v druhém kole prezidentských voleb v roce 2016.

"Současný prezident Alexander Van der Bellen by musel ve volební kampani udělat velmi hrubé chyby, aby tyto volby prohrál," uvedl zástupce agentury Unique Research Peter Hajek.

K volbám se podle průzkumu "zcela jistě" chystá 58 procent obyvatel Rakouska.

Témata:  Alexander Van der Bellen Rakousko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 12:01

Americká ostuda. Trumpův muž asi špatně pochopil, co navrhuje Putin

Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.