Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Velitel tichomořské flotily USA varuje před KLDR: Je to opravdu zlé, krize je reálná

Severní Korea
Severní Korea
Foto: Pixabay

Washington - Velitel tichomořské flotily USA varoval senátory před KLDR. Harry Harris považuje nynější situaci na Korejském poloostrově za nejhorší bezpečnostní krizi ve své kariéře.

Harris dnes před členy senátního výboru pro armádu varoval, že je jen otázkou času, než severokorejský vůdce Kim Čong-un bude schopen odpálit střelu s jadernou hlavicí na Spojené státy. Jeho slova citovala televize Fox News.

„Krize na Korejském poloostrově je reálná, je nejhorší, jakou jsem kdy zažil," řekl Harris. "Mezi výzvědnými službami panují pochybnosti, zda Kim Čong-un již má či nemá kapacitu (k útoku), nebo ji brzy bude mít. Já musím předpokládat, že ji má," dodal.

Již ve středu Harris zákonodárcům řekl, že je na čase zvážit možnost rozmístění dodatečných systémů protiraketové obrany na Havaji.

Témata:  USA Severní Korea Senát USA

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.