Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyměníme uhlík za křemík? Příroda může stvořit novou životní formu

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

MAGAZÍN - Životem založený na křemíku nemusí existovat jen ve science fiction filmech. Vědcům z Kalifornského technologického institutu (Caltech) v americké Pasadeně se na bakteriích vůbec poprvé podařilo prokázat, že příroda může přimět uhlíkové molekuly, aby do sebe začlenily křemík.

Základním stavebním kamenem života na Zemi je sice uhlík, vědci si ale dlouhodobě pohrávají s myšlenkou, že život na jiných místech vesmíru může být založen i na jiných principech. Zatímco na Zemi je klíčová voda, jinde by to například mohly být čpavek či metan, takže molekuly života by nemusel tvořit uhlík, ale třeba křemík.

Po chemické stránce jsou si uhlík s křemíkem podobné, neboť atomy křemíku se stejně jako u uhlíku mohou vázat až se čtyřmi jinými atomy. Křemík je navíc ve vesmíru jedním z nejčastěji se vyskytujících prvků.

Vědci dlouho dobře vědí, že život na Zemi je schopen chemicky zpracovat křemík, není však známa žádná životní forma, která by křemík s uhlíkem začlenila do molekul.

Uměle spojit křemík s uhlíkem do molekul umí chemici, takové sloučeniny pak mají široké využití od léků přes tmely, lepidla, barvy, herbicidy až po obrazovky počítačů a televizí. Nově ale vědci zjistili, že do chemického propojení uhlíku a křemíku je možné přidat i biologickou rovinu.

V rámci strategie nazývané řízená evoluce se jim podařilo přimět mikroby vytvořit takové molekuly, které v přírodě dosud nikdy nebyly nalezeny.

Témata:  viry a bakterie vědci EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

18. října 2025 21:01

18. října 2025 10:08

17. října 2025 17:43

Česko může přijít o desítky miliard korun. Očkování proti chřipce přitom stojí jen stovky

Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy