Britský deník varuje: Boj s terorismem jako propaganda?

Nevěrohodné argumenty

Argumenty, jejichž zdroj vede ke státu, podle Guardianu automaticky ztrácejí hodnotu, především prak ve chvíli, kdy míří na odcizené menšiny v době plné otázek a nedůvěry. "Horší v tomto případě je, že část lidí byla (do kampaně) zapojena bez vědomí skutečnosti, že jejich konečným zaměstnavatelem je britská vláda," kritizuje úvodník. Dodává, že ve výsledku byli nevědomky vystaveni značnému osobnímu nebezpečí, jako v případě novináře vyslaného do Pákistánu a Afghánistánu, aby tam natočil přípravu muslimských sportovců na olympiádu za účelem delegitimizovat hry jakožto cíl teroristů.       

Deník přiznává, že vládá musí hrát důležitou úlohu v čelení nepřátelské propagandy. Měla by tak ale činit ráznou a otevřenou obranou hodnot, které jsou v ohrožení činy násilné teokracie, jakou představuje třeba Islámský stát, apeluje komentář. Podotýká, že dopady propagandy je notoricky obtížné hodnotit, přesto však nemáme žádný veřejně dostupný důkaz, že vytipování a bombardování cílů protiextremistickými zprávami na Twitteru a Facebooku, což je nazýváno "digitální skotačením", zabrání svedení ohrožených osob k cestě do Sýrie či domácím násilným extremistům.     

"Snažíme se pouze zabránit tomu, aby se z lidí stávali sebevražední atentátníci," cituje The Guardian reakci jistého vládního zdroje na kritiku kampaně. Deník ale připomíná, že většinu lidí, o nichž je známo, že se k extremistům přidali, jako například čtyři bratři z Brightonu, přesvědčilo faktorů, včetně pocitu vyloučení, rasismu či běžného zklamání mladých lidí z okolní společnosti.

Příběh bratrů, o nichž The Guardian informoval v březnu, tak dle úvodníku podporuje kritiku aktuální vládní protiteroristické strategie, především pak jejího úzkého zaměření na extremistickou ideologii, myšlenku války civilizací, ignoraci významu sociálního a ekonomického vyloučení při radikalizaci malé části muslimů. Celá kampaň tak naopak může znepřátelit mnoho dalších vyznavačů islámu, varuje britský server.  

Orwellovský zločin

Deník se domnívá, že konzervativní stranou prosazovaná protiextremistická legislativa, kterou oznámila ve svém tradičním loňském parlamentním projevu britská královna a která byla včera opět představena jako klíčové opatření pro tento rok, je pouhým pokusem premiéra Camerona získat novou agendu a autoritu a atmosféře referenda o setrvání v EU a pravděpodobně situaci pouze zhorší. Jak The Guardian připomíná, zákon má rozšířit boj s násilným extremismem na všechny formy extremismu a umožnit zákaz organizací "šířících nenávist".

Extremismus má být pak definován jako slovní či aktivní vystupování proti základním britským hodnotám, což je podle úvodníku velmi problematická definice. Poukazuje, že právníci, občanskoprávní aktivisté a křesťanské skupiny, které proti aspektům tohoto zákona protestují (s čímž vyvstává i otázka, zda je tato legislativa sama o sobě základní britskou hodnotou), varují před problémy, které takto vágní definice přináší. The Guardian zmiňuje obavy, že pod ní spadnou i ti, kdo kritizují systém jako takový, dojde k omezování svobody slova i v případech, kdy podstata poselství není nelegální, přičemž nejasná definice "britských hodnot" ponechává velký prostor pro nejistotu.               

"Je to právě tento kontext, co činí vládní propagandistické úsilí tolik problematickým," deklaruje úvodník. Odkazuje na mnoho příkladů neohrabaného protiteroristického úsilí, které pouze poškodilo soudržnost společnosti a narušilo osobní svobody. Zmiňuje Projekt Šampión, v jehož rámci došlo v roce 2010 k rychlému zaplavení dvou velkých muslimských čtvrtí Birminghamu bezpečnostními kamerami, které, jak se později ukázalo, financovalo protiteroristické oddělení britské policie, byť se radním zpočátku tvrdilo, že cílem je omezit drobnou kriminalitu. Stejně tak se deníku nelíbí loni uzákoněná povinnost, dle které mají učitelé "povinnost bránit lidem v zatažení do terorismu". To podle Guardianu vede k udávání dětí úřadům ve stylu orwellovského zločinu závadného myšlení.

"Nejefektivnější odpovědí na velký argument je jiný velký argument," deklaruje britský server. Připouští, že hrozba vnitřního terorismu je velmi vážná - jejím cílem je poštvat jednu část společnosti proti druhé, navodit myšlenku, že islám a liberální společnosti 21. století nejsou kompatibilní a místo nich nastolit hluboce konzervativní teokracii. Za nejlepší boj s tímto poselstvím pak The Guardian závěrem označuje snahu zabránit rozdělení, energickou podporu klíčových hodnot liberální společnosti - včetně svobody projevu - a zintenzivnění úsilí o společenskou soudržnost.      

Témata:  terorismus,  Velká Británie,  Islám