reklama

Škola uvedla, že od podzimu mění pravidla a že už nadále nebude studentům umožněno, aby si během lekcí zakrývali tváře. Případ se podle serveru The Local dostal do tamních médií poté, co škola zveřejnila informace o změně pravidel na svém facebooku.

Zveřejněný příspěvek vyvolal bouřlivou debatu, ve středu se téma přeneslo také do celostátního dánského tisku. Škola tedy svou politiku prostřednictvím facebooku vysvětlila. „Volná a nerušená komunikace vyžaduje, aby si lidé viděli navzájem do tváří. Z tohoto důvodu není povoleno zakrývat si oči, nos nebo ústa a zároveň se účastnit vyučování," napsala škola.

Vedení školy dodalo, že je na škole „vítán úplně každý" a že zatím nikdo nebyl z výuky vyhozen kvůli nošení nikábu. Nová politika však prý platí pro všechny budoucí studenty ve škole.

Omezení se dotkne především šesti žen, kterým bylo řečeno, že se nebudou moci přednášek účastnit, pokud pokrývku obličeje nesundají. Zároveň jim byla nabídnuta možnost studia prostřednictvím e-learningu, tedy výuky přes internet.

Školní zástupkyně Inge Vollerová řekla listu Metroxpress, že tato politika není nábožensky motivovaná. „To není otázka náboženského vyznání nebo etnické příslušnosti, ale vzdělávání, protože jsme vzdělávací instituce. Jde o to vytvořit co nejlepší podmínky pro učení a věříme, že nejlepší je, když spolu můžete komunikovat otevřeně navzájem," dodala.

Zatímco škola si kvůli svému rozhodnutí musela vyslechnout kritiku, ukázalo se, že většina Dánů s rozhodnutím souhlasí. Průzkumy veřejného mínění deníků Metroxpress aiEkstra Bladet ukázaly, že drtivá většina čtenářů školu podporuje.

Vládnoucí strana Venstre, konzervativci i dánská strana lidová vyjádřily škole podporu. Kvůli incidentu se navíc opět otevřela o zákazu burek a nikábů v celé zemi. „V naší společnosti je velmi důležité, že si můžeme vidět navzájem do tváře, když spolu mluvíme," mluvčí Dánské lidové strany Martin Henriksen.

Partaj už v minulosti navrhovala zákaz nikábů, Henriksen dodal, že strana bude chtít problematiku znovu řešit. „Chceme úplný zákaz s výjimkou jejich nošení uvnitř soukromých domů. Tam si může jedinec dělat, co chce," vysvětloval.

Francie a Belgie jsou jediné dvě země, které zakázaly muslimské závoje na celostátní úrovni, zákazy ale byly zavedeny i v části Švýcarska, Itálie a Španělska. Ty fungovaly jen na místní úrovni a ve většině případů byly později zrušeny.

reklama