KLDR není hrozbou? Podívejte se jinam, varuje analytik

Situace není jednoznačná

Americké protivzdušné střely THAAD byly v Jižní Koreji rozmístěny minulý rok v rámci dohody mezi Soulem a Washingtonem, přičemž mají sloužit především k eliminaci hrozby ze strany Severní Koreje. Lídr vládnoucí jihokorejské Demokratické strany Wu Won-šik nicméně nedávno prohlásil, že kontroverzi budící rakety by mohly být za jistý okolností staženy zpět do USA. Situace se vyhrotila poté, co americký prezident Trump vyzval Soul, aby do projektu přispěl miliardou dolarů.

"Pokud se podíváte na situaci na poloostrově hlouběji, není tak jednoznačná, jak se zdá," odpovídá Shoebridge na otázku, proč Jihokorejci nyní americké střely odmítají. Mnozí považují za největší hrozbu pro Jižní Koreu jejího severního souseda a chtějí mu čelit, což zase Severní Korea vnímá jako ohrožení ze strany Jižní Koreje a jejího spojence USA, vysvětluje analytik.

Hlavní hrozbu podle experta představují konvenční síly KLDR, které jsou do počtu velmi silné a pokud se podíváme na pozici Soulu, jihokorejské metropole, nachází se jen pár desítek kilometrů od severokorejské hranice, a tudíž v přímém ohrožení ze strany severokorejských konvenčních zbraní. Ve skutečnosti to tedy nejsou balistické rakety, co dnes ohrožuje Jižní Koreu, soudí Shoebridge.   

"Severní Korea vyvíjí jaderné zbraně, a jak víme, má jaderné zbraně; vyvíjí technologii, aby mohla tyto zbraně umístit na balistické střely," pokračuje analytik. Dodává však, že veškeré dosavadní testy se týkaly raket středního či dlouhého dosahu, které spíše než Jižní Koreu ohrožují jiné země, jako je Japonsko, možná i Austrálie a Spojené státy a v budoucnu případně i Rusko - za předpokladu změny geopolitické situace.

Současná situace má nicméně i další důvody, především pak nástup nové jihokorejské vlády, jejíž politika ve Washingtonu vyvolává podle odborníka hněv. "Odcházející vláda v Jižní Koreji spěchala s dislokací tohoto systému a kvůli způsobu, kterým to prezentovala, podle mě mnoho Jihokorejců věří, že byli postaveni před hotovou věc," připomíná Shoebridge.

Čínský faktor

Nyní se tak objevují prohlášení, která naznačují, že USA by mohly být požádány o stažení svého systému, což podle analytika šokovalo mnohé z těch, kteří s jeho rozmístěním spěchali ve víře, že jakmile bude v provozu, začne být jednoduše akceptován.

Jestliže již systém THAAD byl dislokován, je vůbec možné poslat ho podle analytika zpět? "Pochopitelně ano," deklaruje Shoebridge s tím, že by však šlo o velký krok a to nejen z vojenského hlediska, ale též z pohledu bezpečnostní spolupráce mezi Jižní Koreou a USA, především pak s novou jihokorejskou vládou, která má - stejně jako Washington - zájem na těsných vzájemných vztazích.

Ze širší perspektivy nicméně Jižní Korea chce také zlepšit své špatné vztahy s Čínou, poukazuje expert. Dodává, že Peking americký protiraketový systém odmítá, jelikož se obává, že poskytne záminku pro instalaci silných amerických radarů v Jižní Koreji a navíc bude mít destabilizující dopad na odstrašující potenciál čínských jaderných raket. "Pokud by americké radary dokázaly dohlédnout do Číny, mohlo by to v důsledku snížit efektivitu samotného čínského jaderného odstrašení," zdůrazňuje analytik.

Mnoho Jihokorejců také věří - a existují pro to dobré důvody -, že rozmístění systému THAAD činí z jejich země primárnější cíl, podotýká Shoebridge. Dodává, že panují také obavy z nákladů protiraketového systému, přičemž zatím není zcela jasné, kdo ho nakonec zaplatí.     

Témata:  Jižní Korea,  Severní Korea,  USA