Budou na sebe Jižní a Severní Korea mířit jadernými zbraněmi? Postoj USA může Korejský poloostrov navždy změnit

Podle průzkumu Chicago Council of Global Affairs z roku 2021 podporuje 71 % Jihokorejců vývoj vlastních jaderných zbraní, upozornil server National Interest. Pro srovnání, v roce 2010 to bylo jen 56 %. Tento nárůst naznačuje rostoucí obavy z agresivní politiky Severní Koreje a možné oslabení amerických bezpečnostních záruk.

Jižní Korea se v 70. letech začala zabývat vývojem jaderných zbraní poté, co USA oznámily částečné stažení svých vojenských sil z poloostrova. Washington se tehdy obával šíření jaderných zbraní a vyvinul silný tlak na Soul, aby výzkum ukončil. V roce 1975 Jižní Korea podepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) a zrušila svůj program.

Američané si sice od roku 1958 udržovali jaderné hlavice na jihokorejském území jako součást rozšířeného odstrašení, avšak v roce 1991 je v rámci snahy o snížení napětí stáhli.

Donald Trump dlouhodobě prosazuje politiku „America First“, což vyvolává nejistotu mezi americkými spojenci. Jeho kritika vojenských výdajů USA na obranu Jižní Koreje, stejně jako snaha o osobní vztah s Kim Čong-unem, v Soulu vzbuzují pochybnosti o spolehlivosti americké ochrany.

Od roku 2013 Severní Korea disponuje stále pokročilejšími jadernými schopnostmi. Americká Defense Intelligence Agency (DIA) již tehdy uvedla, že Pchjongjang dosáhl miniaturizace jaderných hlavic, což mu umožňuje jejich umístění na balistické střely. Jižní Korea zatím v reakci na tento vývoj spoléhá na americký jaderný deštník.

Trumpova administrativa však podle mnohých analytiků nemá zájem riskovat americké životy ve prospěch jihokorejské obrany. Trump si klade otázku, proč by se Američané měli obětovat za Jižní Koreu, pokud se může bránit sama.

Dosud USA posilovaly své spojenectví s Jižní Koreou tím, že na jejím území udržovaly své jednotky. Tyto síly měly sloužit jako „spouštěcí mechanismus“ – pokud by Severní Korea napadla jih, americká přítomnost by zajistila, že se do války okamžitě zapojí celý americký arzenál.

Trump však tento přístup zpochybňuje. Pokud by Jižní Korea vlastnila jaderné zbraně, USA by mohly od tohoto modelu ustoupit a soustředit své síly na jiné globální výzvy.

Zároveň existuje teorie, že pokud by Jižní Korea disponovala jaderným arzenálem, mohla by efektivněji vyjednávat se Severní Koreou. Pchjongjang historicky nereaguje na diplomatické výzvy, ale pouze na reálné hrozby. Vlastní jaderné zbraně by tak mohly Jižní Koreji pomoci získat lepší pozici při vyjednávání o míru.

Obvyklým argumentem proti rozšíření jaderných zbraní je riziko regionálního závodu ve zbrojení. V případě Jižní Koreje však analytici tvrdí, že pravděpodobnost takového vývoje je nízká. Japonsko, další významný hráč v regionu, sice zůstává bez jaderných zbraní, ale těží z velmi úzké vojenské spolupráce s USA.

Trumpova administrativa by pravděpodobně byla první, která by nekladla jihokorejskému jadernému programu zásadní překážky. Namísto toho by mohla vidět výhody v tom, že by Jižní Korea převzala větší odpovědnost za svou obranu.

Zatímco Jižní Korea dlouho spoléhala na americkou ochranu, současné geopolitické změny ji mohou přimět k přehodnocení této strategie. Rostoucí severokorejská hrozba, Trumpův postoj k aliančním závazkům a veřejná podpora vývoje jaderných zbraní naznačují, že Soul může být blíže k rozhodnutí o vlastním jaderném programu než kdy dříve.

Pokud by se Jižní Korea skutečně rozhodla pro vývoj jaderných zbraní, mohlo by to zásadně změnit bezpečnostní dynamiku v regionu a oslabit tradiční model americké obranné politiky na Korejském poloostrově.

Témata:  Donald Trump,  USA,  Severní Korea,  Jižní Korea