Chrání muslimové teroristy ve svých komunitách? Odborník vysvětluje, jak to chodí

Muslimové se jednat snaží

Sebevražedný útočník Salman Abedi byl mladý, dvaadvacetiletý muslim britské národnosti, připomíná expert. Dodává, že Salmanovi rodiče byli libyjští uprchlíci, zatímco on představoval nespokojenou druhou generaci přistěhovalců, byť nevyrůstal v příliš náboženském prostředí, šel po běžné cesta a než byl v roce 2014 vyloučen, chodil na univerzitu.

Právě v tomto momentu podle jeho bývalých sousedů v Manchesteru začal být Abedi stále více nábožensky orientovaný a odtažitý, uvádí Boot. Podotýká, že byl podezřelý z vazeb na skupiny libyjských exilových džihádistů, členů Libyjské islámské bojové skupiny, kteří žili v sousedství. "Vypadá to, že předtím, než se stal masovým vrahem, cestoval do Libye a Sýrie," píše odborník.

Jedna část Abediho profilu je podle historika znepokojivě povědomá - úřady zřejmě měly důkazy, které je mohly vést k zastavení útočníka, ale nedokázaly jednat. "Po každém teroristickém činu chtějí protiislámské hlasy vědět, proč muslimská komunita neudělala nic s teroristou ve svém středu. Ale obvykle se někdo něco dělat pokouší," vysvětluje Boot.

Expert odkazuje na zprávy serveru The Independent, podle kterých dva lidé, kteří Abediho znali z univerzity, zavolali na horkou protiteroristickou linku poté, co jim Salman sdělil, že stát se sebevražedným atentátníkem považuje za správné. Stejně tak Abediho, pro jeho extremistické názory, nahlásili dva představitelé muslimské komunity, konstatuje Boot. Zmiňuje i výpověď Mohammeda Shafiqa, ředitele Ramadhan Foundation, který Abediho nahlásil již před dvěma lety, protože se domníval, že mladík se zapojuje do extremismu a terorismu.    

"Nyní, v atmosféře po manchesterském útoku, se pochopitelně objevují otázky, proč policie či MI6 nedokázaly zastavit tuto tikající bombu," pokračuje odborník. Odpověď podle něj vyžaduje rozsáhlejší šetření, ale obecně lze říci to, co je již jasné - úřady jednoduše mají tolik podnětů, že se zkrátka nedokážou zaměřit na každého, kdo je nahlášen kvůli extremistickým názorům. Historik dodává, že navíc žijeme v liberální demokracii, nikoliv v diktaturách jako je Rusko či Čína, kde lze trestat za pouhé přesvědčení.

Britské bezpečnostní služby, stejně jako jejich protějšky v Evropě i v USA, jsou podobnými tipy zaplavené, což je podle Boota problém, který se objeví prakticky po každém teroristickém útoku. "Úterní smrtící útoky na letiště a stanici metra v Bruselu, při nichž zahynulo nejméně 30 lidí, ukázaly, že belgické bezpečnostní složky jsou podle expertů zahlcené a početně je převyšují hrozby, které představují radikální islamisté," cituje historik starý článek serveru Newsweek z 22. března 2016. Doplňuje, že téměř identické zprávy se objevily po útocích z Paříže, Nice nebo Orlanda.

Stoprocentní strategie neexistuje  

Historik si pokládá otázku, co se s tím dá dělat. Soudí, že je jasně nezbytné posílit zdroje na boj s terorismem, což se sice může zdát jako nevyhnutelné, ale s ohledem na další požadavky státních rozpočtů budou mít tyto zdroje vždy své limity.

Samozřejmě je také nutné respektovat občanské svobody a vyšetřovatelé musí shromáždit důkazy o záměru spáchat teroristický útok, zdůrazňuje Boot. Uvádí, že pouhé vyjadřování sympatií s extremismem ještě není zločin a skutečnost, že došlo k tolika selháním, je stěží vina samotných protiteroristických vyšetřovatelů. "Fakt, že nedochází k více útokům, jde ve skutečnosti na vrub jejich dovednosti a odhodlání," píše expert.

Situace jednoduše ukazuje limity opatření k udržení vnitřní bezpečnosti, míní Boot. Vysvětluje, že aby byly skutečně efektivní, je třeba je zkombinovat se snahou zamezit teroristům vytvářet si základny jako Libye, Jemen, Somálsko či Sýrie, odkud dokážou terorismus exportovat. Neméně důležité je pak zahrnout do tohoto úsilí i kampaň o "srdce a mysl" mladých muslimů, dvacátníků, kteří jsou dětmi přistěhovalců, deklaruje odborník.

Západ v těchto oblastech podle experta zaostává a zatím existuje jen nepatrná naděje, že z chaosu v Libyi, Jemenu, Somálsku a Sýrii vzejde nějaký řád. Nálety na jednotlivý teroristy, které USA v uvedených zemích pravidelně provádí, jdou důležité, ale nejedná se o náhradu za výchovu umírněných místních vlád schopných udržovat pořádek na vlastním území, míní Boot.

"Toto je fundamentální selhání politiky, které činí práci protiteroristických detektivů výrazně těžší, než by musela být," domnívá se odborník. Přiznává, že žádná protiteroristická strategie nebude stoprocentně úspěšná, ale pouze mnohovrstevnatý přístup bude alespoň vzdáleně adekvátní.  

Témata:  Velká Británie,  terorismus,  muslimové