Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin se pořádně naštval kvůli NATO. Má Rusko strach?

Vladimir Putin, ruský prezident
Vladimir Putin, ruský prezident
Foto: kremlin.ru

Paříž – Ruský prezident Vladimir Putin před několika dny ve Francii jednal s novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Při té příležitosti poskytl rozhovor deníku Le Figaro. V něm mluvil o nutnosti spolupráce Ruska a Západu, ale i o Severoatlantické alianci.

„Jediná možnost je spolupráce ve všech oblastech. A to i v oblasti bezpečnosti,“ reagoval Putin na otázku ohledně vztahů Západu a Ruska. „Vybuchuje to v Evropě, vybuchuje to v Rusku, vybuchuje to i v Belgii,“ uvedl Putin s tím, že pro něj osobně je terorismus problém číslo jedna.

Na dotaz o členských zemí NATO, pak šéf Kremlu uvedl, že „by si neměly vymýšlet imaginární hrozby z Ruska“ a mluvit o „hybridním válčení“. Podle něj se tyto státy samy straší a vycházejí jen z vymyšlených dat.

Mluvil také o vnitřním rozporu spočívajícího v tom, že NATO plánuje zvýšit obranné výdaje, ale zároveň mluví o zlepšení vztahů s Ruskem. „Je všeobecně známo, že Spojené státy v tuto chvíli vynakládají na armádu - na obranu - větší částku, než je rozpočet všech zemí světa dohromady. A proto velmi dobře chápu prezidenta Spojených států, který chce přehodit část tohoto břemene na své spojence v NATO,“ přiznal šéf Kremlu, podle kterého je takový přístup „pochopitelný a pragmatický".

Zároveň ale připomněl, že se na summitu NATO mluvilo o tom, že NATO chce navázat dobré vztahy s Ruskem. „Na co potom zvyšovat vojenské výdaje? Proti komu se chystáte bojovat? Jsou v tom určité vnitřní rozpory,“ rýpnul si Putin. Dodal, že „to vlastně ale není naše věc".

Otázka financí NATO prý ale Rusy nechává klidnými. „Zajišťujeme si vlastní obranyschopnost a děláme to spolehlivě, s výhledem do budoucna. Jsme si jisti tím, co děláme,“ dodal.

Témata:  Vladimír Putin NATO (Severoatlantická aliance) Rusko

Aktuálně se děje

1. května 2024 12:13

Češi v EU: Největší nespokojenost panovala v roce 2016

V dobách migrační krize v roce 2016 panovala největší míra nespokojenosti s členstvím Česka v Evropské unii, kdy nebylo spokojeno 65 procent Čechů. Naopak největší spokojenost byla zaznamenána kolem českého předsednictví v roce 2009, kdy bylo spokojených 69 procent obyvatel.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy