Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Soud ve Štrasburku: Ruský zákon proti propagaci homosexuality je diskriminační

Ruská vlajka
Ruská vlajka
Foto: Pixabay

Štrasburk/Moskva - Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dnes konstatoval, že ruský zákon o zákazu propagace homosexuality mezi mládeží je diskriminační a v rozporu se svobodou projevu. Moskva nesouhlasí a podá odvolání.

Na štrasburský soud se obrátili tři ruští aktivisté hájící práva gayů. Sedmičlenný senát přiznal trojici stěžovatelů odškodnění a náhradu nákladů v celkové výši 50.000 eur (přes 1,3 milionu korun).

Soudci rozhodli v poměru hlasů šest ku jednomu. "Samotný účel tohoto zákona a způsob, jakým je formulován a byl aplikován v kauzách navrhovatelů (stížnosti proti zákonu) je diskriminační a celkově neslouží žádnému legitimnímu veřejnému zájmu," konstatoval ESLP.

"Ve skutečnosti úřady přijetím takových zákonů posílily stigma a předpojatost a podpořily homofobii, což je neslučitelné s hodnotami demokratické společnosti," zdůraznil rovněž soud Rady Evropy s poukazem na 10. a 14. článek Evropské úmluvy o lidských právech.

Moskva se s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva nehodlá smířit. "Během tří měsíců ministerstvo spravedlnosti připraví právní stanovisko Ruské federace s cílem odvolat se proti příslušnému usnesení u Velkého senátu ESLP," uvedl resort.

Verdikt odmítá i ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová. "Vyjadřování názoru a propaganda jsou dvě různé věci...," citoval TASS zmocněnkyni pro lidská práva. "(V Rusku) není (trestní) odpovědnost za homosexualitu, ale propagování tohoto jevu, uchylování se k takovému způsobu života je v rozporu s morálními principy," uvedla Moskalkovová.

Témata:  Rusko homosexuálové Evropský soud pro lidská práva

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.