Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropa pod náporem terorismu: Kolik obětí si útoky vyžádaly?

Po teroristických útocích je pozdě na to ptát se, jak jim zabránit
Po teroristických útocích je pozdě na to ptát se, jak jim zabránit
Foto: Pixabay

Brusel - Evropské státy se prohýbají pod náporem teroristických útoků. Některé se podaří včas zastavit, při jiných umírají jednotky či desítky lidí. Každý takový incident je tragédií sám o sobě, ale většina lidí už těsně po něm tuší, že rozhodně nebude poslední.

Liberální španělská europoslankyně Maite Pagazaurtunduaová na půdě Evropského parlamentu v Bruselu prezentovala takzvanou "Černou a bílou knihu terorismu v Evropě". Studii, která si dala za cíl zjistit, kolik lidí za poslední roky zemřelo na následky teroristických útoků.

Ze studie vyplývá, že při teroristických útocích v letech 2000-2017 přišlo na území Evropské unie o život celkem 705 lidí. Občané členských zemí Unie, kteří zahynuli při teroristických útocích na území jiných členských států, tvoří 12,1 procenta všech obětí terorismu na starém kontinentu. Dalších 1029 Evropanů přišlo o život při teroristických útocích mimo území Unie.

Studie také monitorovala, kterých zemí se úmrtí při teroristických útocích týká, a zjistila, že pouze čtyři členské země Evropské unie nepřišly při zmíněných útocích o své občany. Konkrétně jde o Lucembursko, Maltu, Rakousko a Slovinsko.

Drtivá většina teroristických útoků, která se v Evropě odehrála, má islámské pozadí. Za útoky byla totiž až v 83 procentech případů právě ideologie džihádizmu, radikálního islámu, který prosazuje například hnutí Islámský stát.

Zřejmě nejhorší evropský útok, který se ale neodehrál na území Evropské unie, se uskutečnil 1. září 2004. V severoosetském Beslanu vniklo asi 40 ozbrojenců do školy a zadrželo více než 1000 lidí; 3. září ruské jednotky zasáhly; zemřelo 334 lidí z řad rukojmích (z toho 186 dětí) a přes 700 osob bylo zraněno.

Co do počtu mrtvých zastává druhé místo událost z 11. března 2004. Ráno krátce po půl osmé explodovaly bomby umístěné islámskými radikály ve vlacích v Madridu a zabily 191 osob, dalších 1841 lidí bylo zraněno.

13. listopadu 2015 zemřelo při šesti teroristických útocích v Paříži 129 lidí, jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. K útoku se přihlásil Islámský stát.

V živé paměti má dodnes většina lidí také události ze 14. července 2016. Nejméně 80 lidí zemřelo při večerním útoku ve francouzském městě Nice, kde do davu lidí oslavujících státní svátek najelo nákladní auto. Útočníkem byl podle policejního zdroje 31letý Francouz tuniského původu, který patrně jednal bez komplice. Policie jej zastřelila.

Další útok, který vstoupil do dějin, ale neodehrál se na území Unie, se odehrál 22. července 2011. Nejhorší útok jednotlivce spáchaný střelnou zbraní v dějinách spáchal norský pravicový extremista Anders Behring Breivik (32): zabil 77 lidí a na 150 dalších zranil - bomby odpálil u vládních budov v Oslu a pak střílel na ostrově Utöya u Osla v mládežnickém kempu vládní strany.

7. července 2005 zabila série čtyř bombových útoků v ranní špičce v centru Londýna 56 lidí (k tomu čtyři atentátníky) a dalších asi 700 osob zranila; tři bomby explodovaly v metru a čtvrtá v dvoupatrovém autobuse.

K nedávným útokům se také řadí incident z 22. března 2016. Při dvou sebevražedných útocích v Bruselu zemřelo 32 lidí (k tomu tři pachatelé) a na 340 bylo zraněno. Výbuch na letišti Zaventem si vyžádal 16 životů, exploze v metru pak měla přes také 16 obětí. K atentátům, které provedli Belgičané arabského původu, se přihlásilo hnutí Islámský stát.

Další útok se odehrál v severoanglickém Manchesteru, při kterém bylo 22. května zabito 22 lidí. Útok spáchal sebevražedný dvaadvacetiletý atentátník Salman Abedi v 22:31 místního času krátce po skončení koncertu americké zpěvačky Ariany Grandeové v Manchesterské aréně v severoanglickém Manchesteru. Zraněno bylo na 120 osob.

Témata:  terorismus EU

Aktuálně se děje

26. dubna 2024 9:26

Putin se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny. Bude to jeho první zahraniční cesta od opětovného zvolení do prezidentské funkce, která má posílit vztahy mezi Moskvou a Pekingem. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy