Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tragédie u Lampedusy znamenala počátek migrační krize i války proti pašerákům

Uprchlíci, ilustrační fotografie
Uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Palermo - 3. října 2013 zahynulo u italského ostrova Lampedusa 368 lidí a dalších 20 bylo označeno za pohřešované. Od tohoto okamžiku se datuje nejen počátek novodobé uprchlické krize, ale i zlom v boji proti pašerákům.

Oběti, z nichž většina utíkala před režimem eritrejského diktátora Isajase Afewerkiho, zemřely méně než kilometr od svého vysněného cíle - italského pobřeží, kde tito lidé chtěli začít nový život. Moře bylo klidné a loď blízko břehu, ale na palubě vypukl požár. Více než 550 vyděšených pasažérů se vrhlo na jednu stranu lodi, která se převrátila.

Geri Ferrara, prokurátor působící na palermském ředitelství odboru pro boj s mafií, byl v Itálii jedním z prvních, kdo uznal, že v boji s těmi, co z pašeráctví lidí těží a jejichž přičiněním se ze Sicilského průlivu stal hromadný hrob, se musí a dá udělat víc. "Až do té doby se vyšetřování spojená s migranty omezovala na identifikaci pašeráků," řekl agentuře ANSA Ferrara. "Vyslechl jsem si děsivá vyprávění přeživších, vylíčili mi všechny fáze cesty od překonání pouště až k libyjskému pobřeží i mučení a věznění před vyplutím na moře," vysvětluje Ferrara.

"Zorganizoval jsem setkání vyšetřovatelů z různých zastupitelství, která už se migranty nějakou dobu zabývala. Zjistili jsme, že na základě podkladů, co jsme dali dohromady, se můžeme k pašerákům dostat - objasnit, kdo za těmito cestami stojí."

Ferrara odhalil, že během vyšetřování obchodu s drogami, které vedl jiný prokurátor, byla zachycena konverzace jednoho z klíčových hráčů v převaděčské branži, Etiopana Ermiase Ghermaye.

Díky monitorování Etiopanova telefonu se podařilo odhalit jeho podřízené a záhy vyšlo najevo, že se jedná o dobře strukturovanou organizaci, která se zabývá vším od pašování lidí přes poušť - během něhož byla celá řada z nich unesena a propuštěna teprve po zaplacení výplatného - po jejich příchod do Libye, pobyty ve vězení a konečně i cestu přes moře.

Ferrara uvádí, že bezprostředně po tragédii z roku 2013 zatkly italské orgány díky svědectví jednoho z přeživších jistého Palestince a Somálce, kteří se podíleli na organizaci plavby přes Sicilský průliv, jež skončila ztroskotáním.

Palestinec Attúr Abdalmanam byl odsouzen ke 14 letům vězení, zatímco Somálec Mouhamud Elmi Muhidin, jenž byl obviněn ze znásilnění několika žen cestujících z Libye a z obchodování s lidmi, byl odsouzen ke 30 letům vězení.

Vyšetřování vedené italskou státní policií a policisty ze sicilských měst Palermo a Agrigento ožilo v červnu 2014 po prvním úspěchu, operaci známé pod krycím jménem Glauco. Ve vězení se tehdy ocitli členové jedné z největších zločineckých struktur, která se pašováním lidí v Africe zabývá. Těm, co cestu přežijí, zařizuje pobyt v Itálii a případně i přesun do severní Evropy. Během této operace však spravedlnosti unikl "kmotr" všech pašeráků Ghermay.

Ghermay je chamtivý, cynický a bohatý. V jednom z odposlechů komentoval jednu z mnoha plaveb člunů, jež nabraly špatného konce, následovně: "Loď nedoplula. Jsou mrtví."

Mezníkem ve vyšetřování se stala další tragédie, k níž došlo v dubnu 2015. V Sicilském průlivu ztroskotala loď s více než 900 lidmi na palubě. Přes 700 z nich utonulo, nalezeno bylo jen několik desítek těl.

V tu chvíli se rozhodl promluvit Weahbrebi Atta, který byl zatčen během operace Glauco. "Už nemůžu vystát vršení obětí, za které nesu odpovědnost," řekl vyšetřovatelům. Attovo svědectví vedlo k operaci Glauco 2, během níž bylo identifikováno 24 podezřelých. Za mřížemi skončilo 16 z nich a osm včetně Ghermaye spravedlnosti uniklo.

Palermský prokurátor Francesco Lo Voi mezitím sestavil skupinu právních odborníků, kteří se začali zabývat výhradně vyšetřováním pašeráctví. Voi sám přispěl svou výjimečnou dovedností spolupracovat při vyšetřování na mezinárodní úrovni a také mnohaletou zkušeností z unijní agentury pro justiční spolupráci Eurojust.

Od roku 2013 zatklo palermské státní zastupitelství přes 200 členů zločineckého sdružení, které pašeráctví lidí řídí a vydělává na něm desítky milionů eur. "Vezměte si jen, že za každý člun, co vypluje, shrábne pašerák 80.000 až 100.000 eur (2,1 až 2,6 milionu Kč)," říká Ferrara.

Kromě toho, že sama zatčení byla zlomová, to podle Ferrary bylo poprvé, co obvinění ze zločinného spolčení za účelem pašování migrantů skončilo před italským soudem a vedlo k odsouzením.

Díky výsledkům své práce byl Ferrara jmenován odborníkem Rady Evropy, nicméně připomíná, že je třeba vyřešit ještě mnoho problémů od těch zdánlivě "banálních", jako jsou tlumočníci, až po ty složitější, jako je mezinárodní spolupráce.

V zemích jako Libye, kde je situace nestabilní, se podle Ferrary nesnadno hledají odpovídající protějšky, s nimiž by bylo možné jednat. V jiných zemích může zase vyšetřování bránit nějaký konkrétní zákon. Jako příklad uvedl Ferrara Norsko, kde orgány musí vyšetřované osoby informovat, jestliže si žádají záznamy jejich telefonních hovorů, což, jak říká, vyšetřování "zjevně ohrožuje".

Témata:  uprchlíci Itálie

Aktuálně se děje

19. dubna 2024 11:46

Ruské regiony ruší kvůli Ukrajině vojenské přehlídky k oslavě Dne vítězství

Nejméně pět ruských regionů se rozhodlo zrušit vojenské přehlídky k oslavě Dne vítězství, kterým si Rusko připomíná sovětské vítězství nad nacistickým Německem dne 9. května. Tato opatření jsou reakcí na hrozbu útoků z Ukrajiny, s níž Rusko vede více než dva roky válečný konflikt, informoval server The Moscow Times.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy