Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Irácká armáda dobyla v Mosulu ruiny mešity An-Núrí, jeden ze symbolů IS

První veřejné vystoupení Abu Bakr al-Baghdádího, vůdce Islámského státu
První veřejné vystoupení Abu Bakr al-Baghdádího, vůdce Islámského státu
Foto: Reprofoto YouTube

Bagdád - Irácké vládní jednotky dobyly mosulskou mešitu An-Núrí, z níž vůdce Islámského státu (IS) abú Bakr Bagdádí vyhlásil v roce 2014 chalífát.

Podle agentury Reuters jde o symbolické vítězství. Irácké oddíly dobyly vlastně jen ruiny mešity z 12. století, která byla proslulá svým nakloněným minaretem. Minulý týden ji totiž radikálové IS vyhodili do povětří.

Radikálové z IS, kteří druhé největší irácké město Mosul obsadili v červnu 2014, mají stále pod kontrolou zhruba polovinu starého města. Zbytek historického centra i města Mosulu ovládají irácké vládní jednotky. Bitva o historickou část Mosulu, která leží západně od řeky Tigris, je označována za poslední etapu osvobozování města.

Ofenzivu za znovudobytí Mosulu zahájila irácká armáda loni na podzim. V lednu obsadila východní část města a od února bojuje o jeho západní, více zalidněnou část. Podle posledních odhadů irácké armády je za bojovou linií stále uvězněno asi 50 tisíc civilistů.

Témata:  Islámský stát Irák Abú Bakr al-Bagdádí

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.