Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec hladomoru ve světě? Etiopie ví, jak na to

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Getty Images reprofoto

Addis Abeba - Něco pozoruhodného se nyní děje v Etiopii, i když je země v polovině dalšího brutálního sucha, lidé už neumírají kvůli nedostatku jídla a vody. Co se změnilo?

V 80. letech minulého století sucho následované občanskou válkou zabilo v Etiopii nejméně 600 tisíc lidí. Od té doby se mnohé změnilo, ale zdroje potřebné k přežití jsou pořád stejné. Za vše může politika.

Etiopie už není v občanské válce, vláda založila speciální programy proti hladomoru, které fungují. "Hladomor je nástroj politických represí, ve zdrojích není většinou problém," tvrdí Ale de Waal, ředitel Světové nadace pro mír.

Jakmile země projdou několika lety prosperity a rozvoje, zformuje se vláda a proběhne politická liberalizace, tak je z velké části vyhráno. Neexistuje žádný záznam umírání lidí kvůli hladu v demokratické zemi.

To je dobrá zpráva nejen pro Etiopii, ale i další státy, které trpí nedostatkem jídla, napsal server Vox.com.

Globální hladomor je na historickém minimu, v roce 1990 bylo ještě 17 zemí, včetně Etiopie považováno za země s extrémním nedostatkem jídla. V roce 2015 už jich je pouze osm. Počet demokratických zemí se také zvýšil, což není náhoda. Jakmile se vlády zodpovídají svým občanům, tak je mnohem menší šance, že je nechají hladovět.

Témata:  hladomor Etiopie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.