Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kvůli Rusku hrozí podle Berlína největší hladomor od konce druhé světové války

Berlín, ilustrační foto.
Berlín, ilustrační foto.
Foto: Pixabay

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Dnes to na tiskové konferenci na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.

"Potravinová bezpečnost byla problém ještě před válkou, ale ruská invaze na Ukrajinu situaci dramaticky vyhrotila," řekla Schulzeová. "Světu hrozí největší hladomor od druhé světové války," varovala.

Potravinová bezpečnost je tak podle německé ministryně nejpalčivějším problémem, o kterém budou ministři zemí skupiny jednat. "Protože ruský prezident Vladimir Putin zneužívá potraviny jako zbraň, musíme tomu čelit novou aliancí pro globální potravinovou bezpečnost, kterou na tomto zasedání G7 chceme uzavřít," řekla.

Ministři pro výživu na jednání G7 přizvali jako hosty Indonésii, která nyní předsedá skupině největších světových ekonomik G20, Indii, Senegal a zástupce Rozvojového programu OSN a Světové banky. Do debat byl digitálně pozván také ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Jedním z hlavních témat zasedání bude zajištění vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Na tuto zemi, které se říká obilnice Evropy, je potravinově odkázána řada zemí v severní Africe a Asii. Kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů není možné vyvážet obilí a další potraviny po moři, evropské státy včetně Polska a Německa začaly organizovat export po železnici.

"Železniční cesta je řešení, které nám pomůže. Je ale potřeba uvolnit přístavy," řekla Schulzeová s tím, že Rusko takový krok nepřipravuje.

Podle evropské komisařky pro dopravu Adiny Valeanové je nezbytné vyvézt z Ukrajiny 20 milionů tun obilí, aby se předešlo nedostatečnému zásobování severní Afriky a Asie.

Souběžně s berlínským jednáním ministrů pro rozvoj zemí G7 dnes v Bonnu začalo zasedání ministrů financí G7, kde je tématem rovněž ruská invaze na Ukrajinu a stabilizace ukrajinského rozpočtu. Americká ministryně financí Janet Yellenová, která do Bonnu přicestovala, dnes podle agentury AP oznámila, že Spojené státy společně s několika rozvojovými bankami a dalšími institucemi chtějí vložit miliardy dolarů na odvrácení potravinové krize.

Africká rozvojová banka chce dát na podporu 20 milionů afrických farmářů 1,5 miliardy dolarů (32,1 miliardy Kč) a Asijská rozvojová banka uvolní peníze na výživu obyvatel Afghánistánu a Srí Lanky. Desítky miliard dolarů (stovky miliard Kč) na podporu producentů potravin a posílení zásobování přispějí v nadcházejících měsících a letech Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Meziamerická rozvojová banka, Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) a Světová banka.

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že v loňském roce trpělo akutním nedostatkem potravin 193 milionů lidí, což bylo o 40 milionů více než o rok dříve. Dalších 40 milionů lidí pak upadne do chudoby a potravinové nejistoty do konce letošního roku.

Témata:  hladomor Německo Rusko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.