Zhoršuje se rozsah i závažnost situace týkající se akutního hladu, varuje ve své zprávě Světový potravinový program (WFP) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

"Za tyto zhoršující se trendy může většinou dynamika konfliktů a dopady pandemie covidu-19. Mezi ně patří prudký nárůst cen potravin, omezení pohybu, které limitují obchod i pastevectví, rostoucí inflace, snížení kupní síly a časná a delší neúrodná sezóna," uvádějí autoři zprávy. Svou roli hrají rovněž extrémní projevy počasí.

V příštích měsících se podle nich situace s akutním nedostatkem potravin pravděpodobně zhorší ve 23 oblastech, pokud se jim nedostane pomoci.

Například v Etiopii by se počet lidí ohrožených hladem mohl zvýšit na více než 400.000, pokud se do postižené oblasti nedostane urychleně humanitární pomoc. To by bylo nejvíce od hladomoru v roce 2011 v Somálsku, poznamenala agentura AP. Na jihu Madagaskaru, který zasáhlo nejhorší sucho za posledních 40 let, řádění škůdců a rostoucí ceny potravin, by katastrofický akutní nedostatek potravin mohl už v září ohrožovat životy až 14.000 lidí.

Závažným nedostatkem potravin trpí rovněž obyvatelé zemí jako je Afghánistán, Burkina Faso, Středoafrická republika, Kolumbie, Kongo, Haiti, Honduras, Súdán nebo Sýrie.