"Hlad a represe se dotkly celé Ukrajiny, nejen regionů, kde se pěstuje obilí," uvádí se v návrhu německých parlamentních stran. Proto je podle nich vhodné takzvaný holodomor označit za genocidu.
Tento zločin patří "na seznam zločinů totalitních systémů, během jejichž existence především v první polovině 20. století byly v Evropě vymazány miliony lidských životů", uvádí se v návrhu usnesení, o kterém zákonodárci budou podle agentury DPA hlasovat příští středu. Tento zločin proti lidskosti je součástí dějin Evropy, ale v Německu i v Evropské unii se o něm doposud poměrně málo vědělo, připouštějí také autoři usnesení. Vyzývají proto spolkovou vládu, aby se přičinila o šíření povědomí o těchto událostech a o uctění památky jejich obětí.
Jedním z iniciátorů usnesení je poslanec za Zelené Robin Wagener. Ten řekl, že současný ruský prezident Vladimir Putin pokračuje "v příšerné a zločinné Stalinově tradici". Ukrajinu podle něj znovu zasáhl ruský teror. "Ukrajina má být znovu za použití násilí a teroru připravena o základy existence," řekl také Wagener o tom, jaké má podle něj Rusko plány.
Při hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků 3,5 až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika komunistického režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považuje za úmyslně vyvolanou genocidu.
Ve čtvrtek holodomor za genocidu označily parlamenty Irska, Rumunska a Moldavska, uvedla DPA. Ukrajina si památku jeho obětí připomíná čtvrtou listopadovou sobotu.
