Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poplach v německém vzdušném prostoru. K jihokorejskému letadlu startovaly dvě stíhačky

Luftwaffe, ilustrační fotografie
Luftwaffe, ilustrační fotografie
Foto: Bundeswehr

Berlín - Dvě německé stíhačky v sobotu přinutily jihokorejské dopravní letadlo přistát ve Stuttgartu, protože s ním dispečeři ztratili spojení. K podobnému incidentu došlo týž den také v Bavorsku.

Letoun společnosti Korean Air s 211 lidmi na palubě letěl ze Soulu do Curychu. Po přistání se ukázalo, že palubní rádio mělo poruchu.

V sobotu bavorští letoví kontroloři nenavázali spojení také s pilotem egyptského dopravního letadla. I v tomto případě musely vzlétnout dva stroje německé armády. Tentokrát byla příčinou chyba posádky, která zvolila špatnou frekvenci spojení.

Armádní letouny zasahují v případech, kdy má dopravní letadlo přeletět citlivá místa, například jaderné elektrárny nebo velká města.

V dobré paměti má německá letová služba incident z letošního března, kdy bylo varováno pět německých jaderných elektráren, protože se nepodařilo navázat kontakt s letounem mířícím do Londýna. "Mlčící" stroj tehdy převzaly německé armádní letouny od českých kolegů na hranicích s Českou republikou. Ukázalo se, že komunikační prostředky dopravního letadla přestaly fungovat už nad Maďarskem.

Témata:  letectví a letadla,  Německo,  Německá armáda

Aktuálně se děje

26. září 2026 15:22

Podzimní počasí je tady. Jak připravit zahradu na postupné klesání teplot?

Příprava zahrady na nadcházející podzimní a zimní měsíce představuje klíčový krok k zajištění jejího zdraví a bohaté úrody v následující sezóně. Správně načasovaná údržba pomáhá rostlinám lépe čelit mrazům, škůdcům i houbovým chorobám. Zahrádkáři by se měli zaměřit na celou řadu činností od péče o trávník až po zabezpečení vodovodních systémů. Postupný úklid a ochrana vegetace zakládají úspěšný start pro jarní vegetační období.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.