Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spor o Rusa v Podněstří? Moldavský prezident se hádá s vládou

Dmitrij Rogozin, ruský vicepremiér
Dmitrij Rogozin, ruský vicepremiér
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Kišiněv - Mezi prozápadní moldavskou vládou a proruským prezidentem Igorem Dodonem se rozhořel spor kvůli chystané cestě ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina do Moldavska, při níž má navštívit i povstalecké Podněstří.

Moldavské ministerstvo zahraničí odmítnutí Rogozinovy cesty zdůvodnilo tím, že ruský vicepremiér má do Kišiněva a podněsterské metropole Tiraspolu dorazit vojenským letadlem. Rogozinova mise je podle ministerstva jednostrannou akcí, která je "nepřípustná".

Prezident Dodon označil krok ministerstva zahraničí za nepřátelský a řekl, že se s Rogozinem setká a spolu s ním Podněstří navštíví. Sám Rogozin, považovaný za protievropského jestřába, nevidí podle ruské tiskové agentury Interfax důvod, proč by cestu nepodnikl.

Podle moldavského zpravodajského serveru Deschide.md má Rogozin do Moldavska dorazit koncem měsíce, aby se zapojil do oslav 25. výročí zahájení "mírotvorné" operace ruské armády v Podněstří.

Enkláva na východě Moldavska podél Dněstru se odtrhla od Moldavska po rozpadu SSSR na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Moskva v regionu od té doby udržuje asi 1500 svých vojáků. Výzvy Kišiněva, aby ruští vojáci odešli, Rusko odmítá s tím, že chrání ruskou menšinu.

Témata:  Moldávie,  Dmitrij Rogozin,  Rusko

Aktuálně se děje

25. září 2026 15:02

Bratr princezny Diany udělal s knihou chybu. Hrozí její stažení z prodeje

Krádež kopií v Nizozemsku i prohlášení Buckinghamského paláce. S tím už se musel vypořádat Charles Spencer, bratr tragicky zesnulé princezny Diany, v souvislosti s novou knihou, která pojednává i o jeho slavné sestře. Nyní čelí výzvě, aby dílo stáhl z knihkupectví, protože obsahuje faktickou chybu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.