Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ve Francii proběhne v úterý jednání o krizi v Libyi

Paříž, ilustrační foto
Paříž, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Tripolis - Libyjský premiér mezinárodně uznané vlády Faíz Sarrádž se v úterý v Paříži sejde s generálem Chalífou Haftarem, jehož jednotky ovládají východ této severoafrické země. Dnes o tom s odvoláním na diplomatické zdroje informovala agentura Reuters.

"Vím, že Haftar je již v Paříži a že Sarrádž brzy přijede. Chtějí se sejít v úterý," citoval Reuters svůj zdroj. Schůzka se uskuteční pod záštitou Francie, která se snaží přispět k řešení tamní vnitropolitické krize.

Haftar, který má podporu Egypta a Spojených arabských emirátů, se již v květnu se Sarrádžem dohodl na spolupráci s cílem vyvést zemi z krize. Vzájemné rozpory se jim zatím ale překonat nepodařilo.

Libye je v chaotickém stavu i šest let po skončení občanské války. Vedle tří vlád se o moc přetahuje řada dalších uskupení včetně radikální organizace Islámský stát (IS). Nestabilitě předcházela dlouhá vláda Muammara Kaddáfího, kterého v roce 2011 svrhlo povstání podpořené nálety koalice západních států.

Témata:  Francie Libye

Související

Aktuálně se děje

9. července 2025 21:14

Schillerová kritizuje rozhodnutí ÚS ohledně důchodů. Vidí ale i něco dobrého

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie.

Komentář

Evropa před rozhodnutím: Buď s migrací bojovat, nebo se nechat zahltit. Necháme pašeráky fungovat?

Itálie ztrácí mladé a vzdělané obyvatele, zatímco čelí sílícímu přílivu migrantů z Afriky a Asie. Demografická krize ohrožuje nejen její vlastní stabilitu, ale narušuje i soudržnost celé Evropské unie. Unijní státy nejsou ochotné sdílet odpovědnost, a přitom nedokáží zformulovat ani jednotný postoj vůči zemím, které místo spolupráce s Evropou tolerují nebo přímo podporují pašeráctví. Pokud Evropa nezasáhne rázně a koordinovaně, zůstane rukojmím vnějších krizí a vlastní nerozhodnosti.