Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ve Francii proběhne v úterý jednání o krizi v Libyi

Paříž, ilustrační foto
Paříž, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Tripolis - Libyjský premiér mezinárodně uznané vlády Faíz Sarrádž se v úterý v Paříži sejde s generálem Chalífou Haftarem, jehož jednotky ovládají východ této severoafrické země. Dnes o tom s odvoláním na diplomatické zdroje informovala agentura Reuters.

"Vím, že Haftar je již v Paříži a že Sarrádž brzy přijede. Chtějí se sejít v úterý," citoval Reuters svůj zdroj. Schůzka se uskuteční pod záštitou Francie, která se snaží přispět k řešení tamní vnitropolitické krize.

Haftar, který má podporu Egypta a Spojených arabských emirátů, se již v květnu se Sarrádžem dohodl na spolupráci s cílem vyvést zemi z krize. Vzájemné rozpory se jim zatím ale překonat nepodařilo.

Libye je v chaotickém stavu i šest let po skončení občanské války. Vedle tří vlád se o moc přetahuje řada dalších uskupení včetně radikální organizace Islámský stát (IS). Nestabilitě předcházela dlouhá vláda Muammara Kaddáfího, kterého v roce 2011 svrhlo povstání podpořené nálety koalice západních států.

Témata:  Francie,  Libye

Aktuálně se děje

26. září 2026 19:24

Odchod do důchodu se nekoná. Karlos Vémola se vrací do klece

Karlos Vémola se po krátké pauze znovu představí v profesionální kleci smíšených bojových umění. Jedenačtyřicetiletý zápasník nastoupí na galavečeru Oktagon 94 na fotbalovém stadionu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde ho čeká neporažený německý soupeř Frédéric Vosgröne. Přestože český bojovník po svém předchozím duelu hovořil o definitivním odchodu do sportovního důchodu, nečekané životní okolnosti ho přivedly zpět k tréninku. Vémola považuje návrat k zápasení za ideální způsob, jak čelit každodenním starostem a náročným situacím.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.