Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přistěhovalci nebudou muset u soudu informovat o imigrantském statusu? Může jim to uškodit

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Washington - Právníci a aktivisté v americké Washingtonu po tamních soudech požadují, aby přistěhovalci nemuseli u soudu uvádět svůj imigrantský status. Často se prý stává, že porota pak na ně pohlíží v jiném světle a například oběti domácího násilí ho vůbec nenahlásí.

Případ útoku na migrantku ve Spojených státech z března letošního roku otevřel novou debatu. Mají lidé, kteří figurují v kriminálních případech, ať už jde o svědky, napadené, nebo kriminálníky před soudem prozrazovat, že jsou migranty?

Obětí útoku z března se stala Ariella, která se svou rodinou právě přišla do Spojených států. Ariella se potajmu přidala k jedné místní náboženské komunitě a konvertovala od své původní víry. V její zemi by takový krok byl ihned předmětem nějakého postihu, svou konverzi před svým manželem tajila, v USA si zažádala o azyl. 

Když se to muž přeci jen dozvěděl, začal na ni křičet, že ji zabije a začal ji bít a kopat. Policie v Seattlu obvinila muže z obtěžování a dvojnásobného domácího násilí. Ariella najednou stále před volbou: zvolí radši bezpečí od manžela, nebo se vystaví riziku, že se soud dozví o jejím imigračním statutu?

A Ariella skutečně není daleko od toho, aby čelila takové volbě. Změnit se to může ve státě Washington. Aktivisté a právníci tam bojují za to, aby porota nemusela znát všechny informace o přistěhovalecké minulosti svědků. Prokurátoři a aktivisté v oblasti imigračních práv tvrdí, že takové informace mohou přimět porotce, aby se na přistěhovalce před soudem díval jinýma očima.

V červnu nejvyšší státní soud souhlasil se zvážením unikátního návrhu: podle nového pravidla by "byl status přistěhovalectví nepožadovatelný, pokud takový status není nezbytnou skutečností k prokázání prvku trestné činnosti nebo k obhajobě pro údajné spáchání trestného činu nebo k prokázání zaujatosti a předsudků svědka," cituje příslušnou pasáž návrhu britský Guardian. 

Washington by se tak stal prvním státem, který by stanovoval určitý limit pro zmiňování migračního statutu v kriminálních případech. Co se týče civilních řízení, tam by byl druhým státem, podobné opatření už je přijato v Kalifornii. Soud by se měl rozhodnout, za návrh přijme, pozmění, nebo zamítne do září. 

Zastánci změny ale neočekávají, že změna přijde brzy. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spíše vyzývá k masovým deportacím neoprávněných přistěhovalců. Právníci tak momentálně čelí jedné z největších bitev o to, aby se přistěhovalci, kteří čelí domácímu nebo sexuálnímu násilí, nebáli obrátit na americký právní systém. 

"Strach a nedůvěra se zvýšily," řekl Andy Miller, státní zástupce z východního Washingtonu a jeden z největších zastánců návrhu. "Nechceme, aby se lidé báli zavolat policii a hlásit zločiny, ale to se teď děje," domnívá se. "Chceme, aby se lidem dostalo pomoci," říká David Martin, prokurátor a další zastánce opatření. "Jde o přístup k justici", dodává. 

Témata:  zákony USA Washington soudnictví

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.