Konec falešných recenzí a větší ochrana dodavatelů. Zeman podepsal nové zákony

Ze zákona zmizí nynější definice, podle níž je významnou tržní silou takové postavení, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním a poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Nově se bude významná tržní síla posuzovat podle obratu obou stran kontraktu. Významnou tržní sílu má mít nově už odběratel s obratem nad dva miliony eur (asi 50 milionů korun) vůči dodavateli s obratem pod touto hranicí. Nově bude mít významnou tržní sílu i takový odběratel, jehož roční obrat v tuzemsku přesáhne pět miliard korun.

Zatímco Potravinářská i Agrární komora schválenou podobu novely podpořily, Svaz obchodu a cestovního ruchu před jejím přijetím ve sněmovní podobě i se zpřísněním nad rámec evropské směrnice varoval. Podle svazu se zájem řetězců přenese od malých dodavatelů k těm velkým.

Významnou tržní sílu bude mít i odběratel s obratem do pěti miliard, pokud je ovládanou osobou a pokud jeho obrat společně s obratem ovládající osoby přesáhne pět miliard. Významnou tržní sílu bude mít i nákupní aliance, pokud společný obrat jejích členů v tuzemsku překročí pět miliard korun.

Agrární i Potravinářská komora ve svém stanovisku uvedly, že pokud senátoři odmítnou návrhy poslanců označit jako významnou tržní sílu uvedené podniky nad pět miliard obratu, umožní nadále velkým obchodním řetězcům zneužívat svého postavení na trhu. "Jejich největší výhodou bude, že pokud bude dodavatelem větší potravinář, tak se na jejich obchodní vztah zákon o významné tržní síle nebude vztahovat a budou si moci dělat, co budou chtít," napsaly už dříve zákonodárcům v dopise.

Naproti tomu podle svazu obchodu se působnosti zákona vyhne velmi omezený okruh firem a může zvýhodnit některé velké potravinářské podniky. Svaz už dříve uvedl, že pětimiliardová hranice obratu mimo jiné nahrává holdingu Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Agrofert to ale odmítl.

Zeman podepsal zákon o používání části zdravotnických prostředků podle práva EU

Používání části zdravotnických prostředků podle evropských pravidel upraví vládní návrh zákona, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Předloha se týká prostředků in vitro, tedy vybavení a přístrojů, které se používají například pro vyšetřování a stanovení diagnózy ze vzorků krve, moči či materiálu z lidského těla. Pojednává o jejich vstupu na trh nebo o požadavcích na bezpečnost.

Zeman podepsal také související novelu, která upravuje například reklamu na tyto prostředky. Obě předlohy budou účinné 15. dnem potom, co budou zveřejněny ve sbírce.

Nový zákon reaguje na evropské nařízení, které začalo platit koncem května. "Uvedené evropské nařízení bylo přijato s cílem zajistit hladké fungování vnitřního trhu, pokud jde o diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, na základě vysoké úrovně ochrany zdraví pacientů a uživatelů a se zohledněním malých a středních podniků, které v tomto odvětví působí," napsalo ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k nové legislativě. Přijetím zákona bude podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dokončeno přizpůsobení českého právního řádu na přímo účinná unijní nařízení, která se týkají zdravotnických prostředků.

Zdravotnické prostředky in vitro jsou také například přístroje a počítačový software, chemická činidla, zkumavky na provádění diagnostických testů nebo prostředky ke kontrole početí. Používají se také k měření fyzikálních vlastností vzorku, mikroskopickému hodnocení buněk nebo pěstování mikrobiologických kultur.

Zeman podepsal novelu, která má obchodníkům ztížit uvádění falešných slev

Obchodníci budou muset na zboží, které nabízejí ve slevě, povinně uvádět i jeho původní cenu. Změnu přinese vládní novela o ochraně spotřebitele, která má ztížit prodejcům uvádění falešných slev a kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu dnes informoval Hrad. Předloha vychází z evropských předpisů a mimo jiné také prodlouží ze 14 dnů na 30 dnů lhůtu, v níž je možné odstoupit od smlouvy o koupi uzavřené například na prodejní akci. Změny budou účinné 30. den potom, co předloha vyjde ve sbírce.

U zlevněného zboží budou obchodníci muset podle předlohy nově uvádět, za jakou nejnižší cenu před prvním uplatněním akce produkt nabízeli v období ne kratším než 30 dnů. Pokud zboží nabízeli kratší dobu, budou uvádět nejnižší cenu za uplynulou dobu. Má to zabránit klamání spotřebitelů ohledně výše slevy. Opatření se ale nebude vztahovat například na věrnostní programy nebo na reklamy, kde se obchodníci chlubí obecně nízkými cenami. Nebude se vztahovat ale ani na potraviny a další zboží, které rychle podléhá zkáze nebo s krátkou dobou spotřeby.

Spotřebitel, který by byl poškozen nekalou praktikou prodejce, dostane vedle nároků plynoucích z občanského zákoníku také právo na odstoupení od smlouvy do 90 dnů. Navíc bude moci požadovat přiměřené snížení ceny. Od smlouvy ale nebude moci odstoupit, pokud prodávající prokáže, že je to vzhledem k závažnosti nekalé praktiky nepřiměřené.

Změní se rovněž uzavírání smluv ústně po telefonu. Prodávající ji bude muset podle novely zaslat v textové podobě, platná bude až ve chvíli, kdy ji spotřebitel podepíše nebo odešle svůj souhlas s ní v elektronické podobě.

V případě recenzí budou prodejci povinni zajistit pro spotřebitele jasnou informaci, že výrobek hodnotili lidé, kteří jej skutečně zakoupili nebo ho užili. Zveřejňování falešných recenzí bude podle novely nekalou obchodní praktikou stejně jako tvrzení, že recenze pochází od spotřebitelů, kteří výrobek zakoupili, aniž by prodávající toto tvrzení jakkoli ověřil či zajistil, že je pravdivé. Za nekalou obchodní praktiku bude považováno také jednání, kdy poskytovatel on-line tržiště umístí na přední pozice seznamu výsledků vyhledávání produkt, který tam umístil za úplatu, a zákazníka na placenou reklamu neupozorní.

Prezident Zeman podepsal zákon, který má pomoci vývozcům kvůli Ukrajině

Vývozcům má s dopady války na Ukrajině pomoci program státních záruk. Za investiční úvěry nebo půjčky na pracovní kapitál bude ručit stát prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Na záruky má být vyčleněno až zhruba 6,25 miliardy korun. Příslušnou novelu zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, která má tento program umožnit, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Podmínky záruk určí vládní nařízení.

Zavedení navrhovaného typu podpory umožňuje dočasný krizový rámec, který přijala Evropská komise na konci března. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo do nového fondu exportní pojišťovny vložit ze státního rozpočtu půl miliardy korun, což by mělo stačit k poskytnutí záruk ve zhruba šestimiliardové výši. Dočasný krizový rámec povoluje poskytnutí záruk zatím jen do konce letošního roku. Výjimku mají záruky například na urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů nebo podpora na dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů přes elektrifikaci a využití vodíku z obnovitelných zdrojů. Pro ty je platnost do 30. června příštího roku.

Záruční program bude obdobou dříve spuštěného titulu COVID plus. Ten vznikl na podporu velkých exportně zaměřených firem v důsledku pandemie koronaviru. Program byl schválen v březnu 2020, zájemci mohli o podporu žádat do konce loňského roku. EGAP v něm poskytla podle vládních dokumentů 110 záruk za zhruba 18,1 miliardy korun.

Témata:  Miloš Zeman,  zákony