reklama

I v případě, že se tisíce mladých lidí vydají na Střední východ, aby se připojily k Islámskému státu, je to podle něj jen malý podíl muslimského obyvatelstva Evropy jako celku. Odkazuje na francouzského učence Oliviera Royho, který uvedl, že v západních zemích je to spíše radikalismus, který islamizuje, než islám, který radikalizuje.

Účinná politika boje proti terorismu by měla být podle něj dostatečná, aby se vypořádala s dnešní džihádistickou výzvou. „Bohužel, tato argumentace přehlíží skutečnost, že IS chce vyvolat občanskou válku v Evropě, transformovat své rekruty do ozbrojené skupiny v čele s nespokojeným muslimským obyvatelstvem. Ale to bude moci dělat pouze v případě zavádějící reakce evropských vlád a společností, která bude hrát IS do karet. Až do útoků v Paříži z ledna a listopadu 2015 se francouzská vláda obecně této pasti vyhýbala, a zdržela se taktiky ve stylu George W. Bushe a jeho 'války proti teroru'. Místo toho pracovala na tom, aby muslimské komunity začlenila do hlavního proudu," píše v komentáři Heisbourg.

S ohledem na loňské útoky se ale podle něj Francie vydala opačným směrem. „Vláda prezidenta Françoise Hollanda také odmítla zahájit rozsáhlé vyšetřování, které by ukázalo, proč nebyly útoky zmařeny. Takové dotazování by mělo vyřešit významné nedostatky v reakci záchranných složek, spolu s neposkytnutím včasných a relevantních informací veřejnosti. Lze předpokládat, že se vláda bojí poškození pověsti, ke které by došlo, pokud by se ukázalo, že příprava na podobné činy je nedostatečná a jejich řízení je špatné," myslí si analytik.

„Ještě horší byl pokus vlády zavést ústavní změnu, která by zbavila občanství osoby s dvojím občanstvím, které by byly shledány vinnými z teroristických trestných činů. Hollande byl nakonec nucen toto opatření odvolat, protože by to vytvořilo skupinu občanů druhé kategorie - mnoho z nich severoafrického původu," vysvětluje Heisbourg.

Připomíná také, že vláda prodloužila výjimečný stav zavedený po listopadových útocích, a to, co začalo jako krátkodobý strategický ústup v rámci řádného demokratického procesu se podle něj změnilo v téměř trvalou výjimku. Dodal také, že výjimečný stav bude potřetí prodloužen kvůli fotbalovému mistrovství Evropy ve fotbale, které se v zemi uskuteční v červnu a červenci.

„Je pravděpodobné, že ho Hollande prodlouží i počtvrté tak, aby pokryl pravicové prezidentské primárky, které se budou konat v listopadu, a pak až do všeobecných voleb v příštím roce. Mezitím bude výjimečný stav použit důrazněji hlavně v nejchudších a etnicky různorodých předměstích velkých měst," myslí si geopolitický odborník.

„Hollande a premiér Manuel Valls také bijí na rétorické bubny války. Ale bombardování Raqqy a osvobození Mosulu jsou jedna věc; vést válku proti francouzským občanům v Saint-Denis nebo Belgičanům v Molenbeeku je něco zcela jiného. Francie ještě může změnit taktiku. Zahájení oficiálního vyšetřování útoků z roku 2015 by byl dobrý začátek; stejně jako vylepšení práce zpravodajských služeb a snaha o větší přeshraniční výměnu informací mezi zpravodajskými službami, zrušení výjimečného stavu, konec rétoriky války s terorismem a pohyb směrem k pozitivním akcím vůči francouzským muslimům, místo zhoršování jejich diskriminace. Ale čas se krátí," varuje Heisbourg.

reklama