reklama

O odmítavé reakci Berlína informoval list Rzeczpospolita pod snímkem trosek Varšavy, zničené nacisty během potlačování povstání, jehož vypuknutí před 73 lety si Poláci právě dnes připomínají.

Kaczyński minulý týden v rozhlasovém rozhovoru, odvysílaném katolickou stanicí Radio Maryja, ohlásil, že se "polská vláda připravuje na historický protiútok". Podle politika jde jak o "obří částky", tak o to, že se "Německo po mnoho let zbavuje odpovědnosti za druhou světovou válku". A přislíbil, že na podzim bude parlament projednávat návrh zákona umožňujícího vybudovat "efektivní a vůči státu loajální diplomacii", která se bude věnovat i odškodnění.

Německá vláda se ale do vyjednávání s Poláky pouštět nehodlá. "Z hlediska finančního, morálního i politického je věc uzavřená," dozvěděl se list od vládních zdrojů v Berlíně.

Podle německého názoru se totiž Polsko již opakovaně nároků na reparace a odškodnění zřeklo: nejprve v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření smlouvy o německém uznání polské západní hranice na Odře a Nise, jakož i při potvrzení polské hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců.

V Německu si podle deníku myslí, že Kaczyński vážně nepočítá s vyplacením odškodnění, ale hlavně se snaží stmelit podporu u svých voličů v okamžiku, kdy spor s prezidentem (Andrzejem Dudou) hrozí rozbitím vládního tábora. Podle Berlína jde o špatnou strategii, která může pokazit dobře se rozvíjející vztahy mezi oběma státy.

Znepokojení je o to větší, že Kaczyński při této příležitosti kritizoval gdaňské muzeum druhé světové války, které podle jeho názoru přistoupilo na německou interpretaci dějin a představuje "dárek" bývalého premiéra Donalda Tuska kancléřce Angele Merkelové.