Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Australský potápěč má nezvyklého kamaráda. Přátelí se se žralokem

Žraloci, ilustrační fotografie
Žraloci, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Sydney - Jen málokdo si dokáže představit nezvyklejšího kamaráda, než je žralok. Přesto jistý potápěč jednoho takového přítele má.

Když většina lidí koupajících se v moři uvidí plavat k sobě 180 centimetrů dlouhého žraloka, sevře se jim žaludek strachy. Ovšem pro jistého australského instruktora potápění je to jen setkání se starým kamarádem, napsal zpravodajský server The Times.

Rick Anderson říká, že se před sedmi lety seznámil s tehdy žraločím mládětem. Nyní už je z něj dospělý žralok, ale pokaždé, když se Rick potopí k útesu, kde žije, žralok k němu připlave, aby se pomazlil.

Žraloka druhu různozubec portjacksonský vzal před lety do ruky, když se potápěl u pláže Nobbys severně od Sydney se svými žáky. "Chtěl jsem jim ukázat, že žraloci jsou přátelští, a tak jsem ho vzal do ruky a poplácal," řekl sydneyskému listu Daily Telegraph. "Pak jsem ho znovu vídal každých pár měsíců, a pokaždé jsem ho poplácal."

Později zjistil, že jde o žraločí samičku, která k němu už sama plave, kdykoli se u útesu objeví. Odstrčí stranou ostatní potápěče, aby se mu mohla otřít o nohu. Anderson ji navštěvuje zhruba každé dva měsíce a spolehlivě ji pozná podle vzoru na hlavě.

"Žraloci nejsou hloupá zvířata, vědí, co se děje a poznají, kdy se změní počasí," řekl Anderson. "Když jsem ji viděl naposledy, obtočila mi ocas kolem zad, nechtěla, abych odešel."

Témata:  žraloci,  Austrálie

Aktuálně se děje

25. září 2026 16:18

Monika Absolonová ulehla. Lidé z dvou středočeských musí přijmout omluvu

S nástupem podzimu a chladnějšího počasí se zase lépe daří nejrůznějším nemocem. Nějaký bacil sedl i na zpěvačku Moniku Absolonovou, která musela odložit nejméně dvě vystoupení. Kvůli fanouškům ji to samozřejmě trápí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.