Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Atentátník z Hamburku zvažoval útok kamionem

Německo
Německo
Foto: Pixabay

Berlín - Atentátník z Hamburku, který koncem července jednoho člověka nožem zabil a další zranil, v minulosti zvažoval, že zaútočí kamionem.

Chtěl zabít co nejvíce křesťanů a mladistvých a zemřít jako mučedník, uvedla s odvoláním na přiznání šestadvacetiletého Ahmada A. německá média Süddeutsche Zeitung, NDR a WDR.

Palestinec, který v Německu nedostal azyl, ale nemohl se kvůli chybějícím dokladům vrátit do vlasti, uvedl, že se už od roku 2014 zabýval ideologií takzvaného Islámského státu, i když čin prý nakonec nespáchal v jeho jménu. Vyšetřovatelé zatím nemají důkazy o tom, že by byl s touto teroristickou organizací skutečně v kontaktu. Kontakty zřejmě neměl ani na hamburské salafisty.

Protože chtěl při činu zabít co nejvíce lidí, zvažoval Ahmad A., že zaútočí kamionem po vzoru berlínského atentátníka, který v prosinci na vánočním trhu v německé metropoli zabil 12 lidí a další desítky zranil. Nakonec se ale spontánně rozhodl, že použije nůž, který si vzal v jednom z hamburských obchodů těsně před útokem.

K rozhodnutí zaútočit podle Ahmada A. přispěla i jeho návštěva mešity v den útoku, kde ho podle jeho slov rozrušily informace o střetech mezi muslimy a židy na Chrámové hoře v Jeruzalémě. V přiznání mladý muž také vyjádřil lítost nad tím, že se mu nepodařilo zabít více lidí.

Témata:  Německo terorismus útok nožem v supermarketu (Hamburg)

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 20:38

Co se dělo za zdmi paláce? Královna Alžběta II. se údajně účastnila paranormálního rituálu

Královna Alžběta II. a její matka, královna matka, se v roce 2000 údajně zúčastnily obřadu vymítání duchů na panství Sandringham. Celá událost se odehrála poté, co si personál panství začal stěžovat na podivné a nevysvětlitelné paranormální jevy v pokoji, kde v roce 1952 zemřel otec královny Alžběty, král Jiří VI. Podle historiků se nejednalo o klasický exorcismus, který známe z filmů, ale spíše o „náboženský rituál očištění“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.