Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Unikátní archeologický objev: V Izraeli našli starou dílnu na nádobí

Antické ruiny, ilustrační fotografie
Antické ruiny, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Jeruzalém - Archeologové v Izraeli našli 2000 let starou dílnu, v níž se vyrábělo kamenné nádobí. Spolu s ní tým archeologa Jonatana Adlera našel také lom na těžbu vápence. Unikátní na nálezu je ovšem právě dílna. Zatím byly v Izraeli objeveny jen čtyři výrobny tohoto druhu.

Místo je u arabské vesnice Kafr Kanná severně od Nazaretu. Právě v této oblasti podle bible vykonal Ježíš Kristus první zázrak, když při svatbě v Káně Galilejské proměnil vodu ve víno, které hostiteli právě došlo.

Podle legendy Ježíš nařídil služebníkům přinést šest kamenných nádob naplněných vodou, kterou pak přeměnil ve víno. Podle izraelských médií, která o archeologickém nálezu informovala, není vyloučeno, že tyto nádoby vznikly právě v objevené dílně.

V době, o niž jde, se v oblasti používaly hliněné nádoby. „Misky na vaření i na skladování zásob byly hliněné. V prvním století ale Židé v Judeji a Galileji používali také nádoby z jemného křídového vápence," řekl Adler.

Důvod byl podle něj jasný - hliněné nádoby mohly být z hlediska rituálních zákonů znečištěny, staly se pak nevhodné k použití a Židé je rozbíjeli, zatímco ty kamenné byly považovány za trvale čisté. „Hotové nádoby se prodávaly zde v Galileji. Nález dokazuje, jak přísně se dodržovaly zákony o rituální čistotě," řekl Adler.

V novém nálezu u Nazaretu se našly vápencové kužely, vydlabané při výrobě misek či hrnků, a také zbytky poškozených nebo ještě nedokončených výrobků.

Témata:  archeologie archeologové Izrael

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.